Previous Verse
Next Verse

Shloka 10

Adhyaya 70: आदिसर्गः—महत्-अहङ्कार-तन्मात्रा-भूतसृष्टिः, ब्रह्माण्डावरणम्, प्रजासर्गः, त्रिमूर्ति-शैवाधिष्ठानम्

मनो महांस्तु विज्ञेयम् एकं तत्कारणं स्मृतम् समुत्पन्नं लिङ्गमात्रं क्षेत्रज्ञाधिष्ठितं हि तत्

mano mahāṃstu vijñeyam ekaṃ tatkāraṇaṃ smṛtam samutpannaṃ liṅgamātraṃ kṣetrajñādhiṣṭhitaṃ hi tat

ਮਨ ਅਤੇ ਮਹਾਨ ਨੂੰ ਇਕ ਹੀ ਸਮਝਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ; ਉਹੀ ਇਕ ਕਾਰਣ-ਤੱਤ ਮੰਨਿਆ ਗਿਆ ਹੈ। ਉਸ ਤੋਂ ਕੇਵਲ ‘ਲਿੰਗਮਾਤ੍ਰ’ (ਸੁਖਮ ਚਿੰਨ੍ਹ-ਤੱਤ) ਉਤਪੰਨ ਹੁੰਦਾ ਹੈ, ਅਤੇ ਉਹ ਵੀ ਖੇਤਰਜ੍ਞ (ਅੰਤਰਯਾਮੀ ਪਤੀ ਸ਼ਿਵ) ਦੇ ਅਧੀਨ ਹੈ।

मनः (manaḥ)mind
मनः (manaḥ):
महत् (mahat)the Great Principle, cosmic intellect
महत् (mahat):
तु (tu)indeed
तु (tu):
विज्ञेयम् (vijñeyam)to be known/understood
विज्ञेयम् (vijñeyam):
एकम् (ekam)one
एकम् (ekam):
तत् (tat)that
तत् (tat):
कारणम् (kāraṇam)cause/causal principle
कारणम् (kāraṇam):
स्मृतम् (smṛtam)remembered/declared in tradition
स्मृतम् (smṛtam):
समुत्पन्नम् (samutpannam)arisen/produced
समुत्पन्नम् (samutpannam):
लिङ्गमात्रम् (liṅga-mātram)only the subtle sign/mark (subtle body/indicator principle)
लिङ्गमात्रम् (liṅga-mātram):
क्षेत्रज्ञाधिष्ठितम् (kṣetrajña-adhiṣṭhitam)presided over/ensouled by the Knower of the Field
क्षेत्रज्ञाधिष्ठितम् (kṣetrajña-adhiṣṭhitam):
हि (hi)indeed
हि (hi):
तत् (tat)that.
तत् (tat):

Suta Goswami (narrating the teaching as received within the Linga Purana’s tattva discourse)