मदनदाहः — पार्वतीतपः, स्वयंवरलीला, देवस्तम्भनं, दिव्यचक्षुर्दानम्
त्वया सृष्टं जगत्सर्वं मातस्त्वं मा विनाशय त्वं हि संधारयेल्लोकान् इमान् सर्वान् स्वतेजसा
tvayā sṛṣṭaṃ jagatsarvaṃ mātastvaṃ mā vināśaya tvaṃ hi saṃdhārayellokān imān sarvān svatejasā
ਹੇ ਮਾਤਾ, ਤੇਰੇ ਦੁਆਰਾ ਹੀ ਇਹ ਸਾਰਾ ਜਗਤ ਰਚਿਆ ਗਿਆ ਹੈ; ਮੈਨੂੰ ਨਾਸ ਨਾ ਕਰ। ਤੂੰ ਆਪਣੇ ਸਵਤੇਜ ਨਾਲ ਇਹਨਾਂ ਸਭ ਲੋਕਾਂ ਨੂੰ ਧਾਰਨ ਕਰਦੀ ਹੈਂ।
A Deva (supplicant) addressing Devī/Śakti within Sūta’s narration