Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

मदनदाहः — पार्वतीतपः, स्वयंवरलीला, देवस्तम्भनं, दिव्यचक्षुर्दानम्

त्वया सृष्टं जगत्सर्वं मातस्त्वं मा विनाशय त्वं हि संधारयेल्लोकान् इमान् सर्वान् स्वतेजसा

tvayā sṛṣṭaṃ jagatsarvaṃ mātastvaṃ mā vināśaya tvaṃ hi saṃdhārayellokān imān sarvān svatejasā

ਹੇ ਮਾਤਾ, ਤੇਰੇ ਦੁਆਰਾ ਹੀ ਇਹ ਸਾਰਾ ਜਗਤ ਰਚਿਆ ਗਿਆ ਹੈ; ਮੈਨੂੰ ਨਾਸ ਨਾ ਕਰ। ਤੂੰ ਆਪਣੇ ਸਵਤੇਜ ਨਾਲ ਇਹਨਾਂ ਸਭ ਲੋਕਾਂ ਨੂੰ ਧਾਰਨ ਕਰਦੀ ਹੈਂ।

tvayāby you
tvayā:
sṛṣṭamcreated/emitted
sṛṣṭam:
jagat-sarvamthe whole moving universe
jagat-sarvam:
mātaḥO Mother
mātaḥ:
tvamyou
tvam:
do not
:
vināśayadestroy (bring to ruin)
vināśaya:
tvam hiyou indeed
tvam hi:
saṃdhārayetwould uphold/sustain
saṃdhārayet:
lokānthe worlds
lokān:
imānthese
imān:
sarvānall
sarvān:
sva-tejasāby one’s own tejas (self-born power/splendor)
sva-tejasā:

A Deva (supplicant) addressing Devī/Śakti within Sūta’s narration