Previous Verse
Next Verse

Shloka 27

मदनदाहः — पार्वतीतपः, स्वयंवरलीला, देवस्तम्भनं, दिव्यचक्षुर्दानम्

मालां गृह्य जया तस्थौ सुरद्रुमसमुद्भवाम् विजया व्यजनं गृह्य स्थिता देव्याः समीपगा

mālāṃ gṛhya jayā tasthau suradrumasamudbhavām vijayā vyajanaṃ gṛhya sthitā devyāḥ samīpagā

ਸੁਰਦ੍ਰੁਮ ਤੋਂ ਉਤਪੰਨ ਮਾਲਾ ਫੜ ਕੇ ਜਯਾ ਤਿਆਰ ਖੜੀ ਰਹੀ; ਅਤੇ ਵ੍ਯਜਨ (ਪੱਖਾ) ਲੈ ਕੇ ਵਿਜਯਾ ਦੇਵੀ ਦੇ ਨੇੜੇ ਸੇਵਾ-ਭਾਵ ਨਾਲ ਖੜੀ ਰਹੀ।

मालाम् (mālām)garland
मालाम् (mālām):
गृह्य (gṛhya)having taken/holding
गृह्य (gṛhya):
जया (jayā)Jaya (attendant)
जया (jayā):
तस्थौ (tasthau)stood (ready)
तस्थौ (tasthau):
सुरद्रुम-समुद्भवाम् (suradruma-samudbhavām)arisen from the divine tree (celestial wish-fulfilling tree)
सुरद्रुम-समुद्भवाम् (suradruma-samudbhavām):
विजया (vijayā)Vijaya (attendant)
विजया (vijayā):
व्यजनम् (vyajanam)fan/chauri
व्यजनम् (vyajanam):
गृह्य (gṛhya)having taken
गृह्य (gṛhya):
स्थिता (sthitā)stood/remained
स्थिता (sthitā):
देव्याः (devyāḥ)of/near the Goddess
देव्याः (devyāḥ):
समीपगा (samīpagā)standing close by/attending.
समीपगा (samīpagā):

Suta Goswami (narrating the Purana to the sages; describing the Devi’s attendants within the Shiva-Shakti narrative)