Prashna
अहोरात्रो वै प्रजापतिः। तस्याहरेव प्राणो रात्रिरेव रयिः। प्राणं वा एते प्रस्कन्दन्ति ये दिवा रत्या संयुज्यन्ते। ब्रह्मचर्यमेव तद्यद्रात्रौ रत्या संयुज्यन्ते॥१३॥
अहः-रात्रः वै प्रजापतिः । तस्य अहः एव प्राणः । रात्रिः एव रयिः । प्राणम् वा एते प्र-स्कन्दन्ति ये दिवा रत्या सं-युज्यन्ते । ब्रह्मचर्यम् एव तत् यत् रात्रौ रत्या सं-युज्यन्ते ॥१३॥
ahorātro vai prajāpatiḥ | tasyāhar eva prāṇo rātrir eva rayiḥ | prāṇaṃ vā ete praskandanti ye divā ratyā saṃyujyante | brahmacaryam eva tad yad rātrau ratyā saṃyujyante ||13||
ଅହୋରାତ୍ର ନିଶ୍ଚୟ ପ୍ରଜାପତି। ତାହାରେ ଦିନ ସ୍ୱୟଂ ପ୍ରାଣ, ରାତି ସ୍ୱୟଂ ରୟି (ଅନ୍ନ/ପଦାର୍ଥ)। ଯେମାନେ ଦିନେ ରତିସୁଖ ସହ ସଂଯୁକ୍ତ ହୁଅନ୍ତି, ସେମାନେ ନିଜ ପ୍ରାଣଶକ୍ତିକୁ ଅପଚୟ କରନ୍ତି। କିନ୍ତୁ ଯେ ରାତିରେ ନିୟମିତ ସଂୟମରେ ରତି ସହ ସଂଯୋଗ—ସେଇ ହେଉଛି ବ୍ରହ୍ମଚର୍ଯ୍ୟ।
Day-and-night, indeed, is Prajāpati. Of him, the day itself is Prāṇa, and the night itself is Rayi (matter/food). Those who unite with pleasure by day, indeed, squander (their) prāṇa. But that which is uniting with pleasure at night—that indeed is brahmacarya (regulated continence).