HomeUpanishadsNirvanaVerse 48
Previous Verse
Next Verse

Verse 48

Nirvana

मनोनिरोधिनी कन्था। योगेन सदानन्दस्वरूपदर्शनम्। आनन्दभिक्षाशी। महाश्मशानेऽप्यानन्दवने वासः। एकान्तस्थानम्। आनन्दमठम्। उन्मन्यवस्था। शारदा चेष्टा। उन्मनी गतिः। निर्मलगात्रम्। निरालम्बपीठम्। अमृतकल्लोलानन्दक्रिया। पाण्डरगगनम्। महासिद्धान्तः। शमदमादिदिव्यशक्त्याचरणे क्षेत्रपात्रपटुता। परावरसंयोगः। तारकोपदेशाः। अद्वैतसदानन्दो देवता॥

मनः-निरोधिनी । कन्था । योगेन । सदा-आनन्द-स्वरूप-दर्शनम् । आनन्द-भिक्ष-आशी । महा-श्मशाने अपि । आनन्द-वने । वासः । एकान्त-स्थानम् । आनन्द-मठम् । उन्मनी-अवस्था । शारदा । चेष्टा । उन्मनी । गतिः । निर्मल-गात्रम् । निरालम्ब-पीठम् । अमृत-कल्लोल-आनन्द-क्रिया । पाण्डर-गगनम् । महा-सिद्धान्तः । शम-दम-आदि-दिव्य-शक्ति-आचरणे । क्षेत्र-पात्र-पटुता । पर-अवर-संयोगः । तारक-उपदेशाः । अद्वैत-सदा-आनन्दः । देवता ।

mano-nirodhinī kanthā | yogena sadānandasvarūpadarśanam | ānanda-bhikṣāśī | mahāśmaśāne 'py ānandavane vāsaḥ | ekāntasthānam | ānandamaṭham | unmanyavasthā | śāradā ceṣṭā | unmanī gatiḥ | nirmalagātram | nirālambapīṭham | amṛtakallolānandakriyā | pāṇḍaragaganam | mahāsiddhāntaḥ | śama-damādi-divyaśakty-ācaraṇe kṣetra-pātra-paṭutā | parāvara-saṃyogaḥ | tārakopadeśāḥ | advaita-sadānando devatā ||

ମନକୁ ନିରୋଧ କରୁଥିବା କନ୍ଥା। ଯୋଗଦ୍ୱାରା ସଦା-ଆନନ୍ଦ ସ୍ୱରୂପର ଦର୍ଶନ। ଆନନ୍ଦ-ଭିକ୍ଷାରେ ଜୀବନ ଧାରଣ କରୁଥିବା ସାଧକ। ମହାଶ୍ମଶାନରେ ମଧ୍ୟ ଆନନ୍ଦବନରେ ବାସ। ଏକାନ୍ତ ସ୍ଥାନ। ଆନନ୍ଦମଠ। ଉନ୍ମନୀ (ମନାତୀତ) ଅବସ୍ଥା। ଶାରଦା (ପ୍ରଜ୍ଞା)ର ଚେଷ୍ଟା। ଉନ୍ମନୀକୁ ଗତି। ନିର୍ମଳ ଗାତ୍ର। ନିରାଲମ୍ବ ପୀଠ। ଅମୃତ-ତରଙ୍ଗର ଆନନ୍ଦକ୍ରିୟା। ପାଣ୍ଡୁର ଗଗନ। ମହାସିଦ୍ଧାନ୍ତ। ଶମ-ଦମାଦି ଦିବ୍ୟଶକ୍ତି ଆଚରଣରେ କ୍ଷେତ୍ର-ପାତ୍ର ପାଟୁତା। ପରା-ଅପର ସଂଯୋଗ। ତାରକ ଉପଦେଶ। ଦେବତା ଅଦ୍ୱୈତ ସଦା-ଆନନ୍ଦ।

A cloak that restrains the mind. By yoga, the vision of the ever-blissful essential nature. One who eats alms of bliss. Dwelling, even in the great cremation-ground, in the grove of bliss. A solitary place. A monastery of bliss. The state of unmanī (mind-transcendence). The activity of Śāradā (wisdom). The movement into unmanī. A purified body. A seat without support. The blissful activity of waves of nectar. The pale/white sky. The great doctrine. Skill in the field and vessel—i.e., in the practice of divine powers such as tranquility and self-control. The conjunction of the higher and the lower. The tāraka instructions. The deity is non-dual ever-bliss.

Brahman/Ātman as Advaita-Sadānanda (non-dual ever-bliss)Mahavakya: Consonant with ‘अयम् आत्मा ब्रह्म’ (Ayam Ātmā Brahma): the ‘deity’/ultimate reality is identified as non-dual bliss, i.e., the Self as Brahman; not phrased as the Mahāvākya itself.AtharvaChandas: Prose (gadyātmaka)