HomeRamayanaBala KandaSarga 2Shloka 13
Previous Verse
Next Verse

Ramayana — Bala Kanda, Sarga 2, Shloka 13

द्वितीयः सर्गः — श्लोकप्रादुर्भावः

The Manifestation of the Śloka

तदा तु तं द्विजं दृष्ट्वा निषादेन निपातितम् ।ऋषेर्धर्मात्मनस्तस्य कारुण्यं समपद्यत ।।1.2.13।।

tadā tu taṃ dvijaṃ dṛṣṭvā niṣādena nipātitam |

ṛṣer dharmātmanas tasya kāruṇyaṃ samapadyata ||1.2.13||

ସେତେବେଳେ ନିଷାଦ ଦ୍ୱାରା ପତିତ ହୋଇଥିବା ସେଇ ଦ୍ୱିଜପକ୍ଷୀକୁ ଦେଖି, ଧର୍ମାତ୍ମା ଋଷିଙ୍କ ହୃଦୟରେ କରୁଣା ଜାଗ୍ରତ ହେଲା ॥1.2.13॥

तदाthen
तदा:
काल (Time)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (temporal adverb)
तुbut
तु:
निपात (Particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/अन्वय (contrastive particle)
तम्that
तम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
द्विजम्the bird
द्विजम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
पूर्वकाल (Prior action)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formकृदन्त (क्त्वा absolutive): दृष्ट्वा; अव्ययभाव
निषादेनby the fowler
निषादेन:
कर्ता (Agent in passive; कर्तृकरण)
TypeNoun
Rootनिषाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
निपातितम्struck down
निपातितम्:
कर्म (Karma/Object; qualifier)
TypeVerb
Rootनि-पत् (धातु)
Formकृदन्त (णिच् causative + क्त): निपातित; पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; 'तम् द्विजम्' इति विशेषण
ऋषेःof the sage
ऋषेः:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
धर्मात्मनःof the righteous-souled
धर्मात्मनः:
सम्बन्ध (Qualifier in genitive)
TypeAdjective
Rootधर्म + आत्मन् (प्रातिपदिक; समास)
Formबहुव्रीहि: धर्मः आत्मा यस्य; पुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; 'ऋषेः' इति विशेषण
तस्यof that (sage)
तस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
कारुण्यम्compassion
कारुण्यम्:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootकारुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
समपद्यतarose, came upon
समपद्यत:
क्रिया (Kriyā/Verb)
TypeVerb
Rootसम्-आपद् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past); प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद

Then, having seen the bird struck down by the fowler, the pious sage Valmiki was filled with compassion.

V
Vālmīki (ṛṣi)
N
niṣāda (hunter)
D
dvija (bird)

FAQs

True dharma is not cold legality but a righteous disposition that naturally responds with compassion to unjust suffering.

Vālmīki witnesses the killing and internally undergoes a moral-emotional awakening expressed as compassion.

Dharmātmatā—inner righteousness—shown by immediate karuṇā toward the harmed innocent.