Previous Verse
Next Verse

Valmiki Ramayana 2.71.37: Ayodhya Kanda, Sarga 71, Shloka 37

भरतस्य अयोध्याप्रत्यागमनम्

Bharata’s Return Journey and the Distant Sight of Ayodhya

सम्मार्जनविहीनानि परुषाण्युपलक्षये।।2.71.37।।

असंयत कवाटानि श्रीविहीनानि सर्वशः।

बलिकर्मविहीनानि धूपसम्मोदनेन च।।2.71.38।।

अनाशितकुटुम्बानि प्रभाहीनजनानि च।

अलक्ष्मीकानि पश्यामि कुटुम्बिभवनान्यहम्।।2.71.39।।

Sanskrit recitationValmiki Ramayana 2.71.37

sammārjanavihīnāni paruṣāṇy upalakṣaye |

asaṃyata-kavāṭāni śrīvihīnāni sarvaśaḥ |

balikarmavihīnāni dhūpa-sammodanena ca || 2.71.38 ||

anāśita-kuṭumbāni prabhāhīna-janāni ca |

alakṣmīkāni paśyāmi kuṭumbibhavanāny aham || 2.71.37–39 ||

ମୁଁ ଗୃହସ୍ଥମାନଙ୍କ ଘରଗୁଡ଼ିକୁ ଝାଡ଼ୁ-ସଫା ବିନା ମେଳା ଓ କଠୋର ଦେଖୁଛି; ଦ୍ୱାରଗୁଡ଼ିକ ଅସଂଯତ ରହିଛି ଏବଂ ସବୁଦିଗରେ ପୂର୍ବର ଶ୍ରୀ-ଶୋଭା ଲୁପ୍ତ। ବଲିକର୍ମ ହେଉନାହିଁ, ଧୂପର ସୁମଧୁର ସୁଗନ୍ଧ-ଆନନ୍ଦ ମଧ୍ୟ ନାହିଁ। ପରିବାରମାନେ ଅନ୍ନବିହୀନ, ଲୋକେ ପ୍ରଭାହୀନ—ପ୍ରତ୍ୟେକ ଘରେ ଅଲକ୍ଷ୍ମୀର ଚିହ୍ନ ଦିଶୁଛି।

सम्मार्जनविहीनानिdevoid of sweeping
सम्मार्जनविहीनानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्मार्जन + विहीन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; (कुटुम्बिभवनानि इत्यस्य विशेषणम्); समासः सम्मार्जनेन विहीनानि (तृतीया-तत्पुरुष)
परुषाणिrough/dirty
परुषाणि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरुष (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; (कुटुम्बिभवनानि इत्यस्य विशेषणम्)
उपलक्षयेI notice/discern
उपलक्षये:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootउप + लक्ष् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, उत्तमपुरुष, एकवचन
असंयतunfastened/uncontrolled
असंयत:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअ + संयत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; कवाटानि इत्यस्य विशेषणम्
कवाटानिdoors
कवाटानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकवाट (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
श्रीविहीनानिbereft of prosperity/beauty
श्रीविहीनानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्री + विहीन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; (कुटुम्बिभवनानि इत्यस्य विशेषणम्); समासः श्रिया विहीनानि (तृतीया-तत्पुरुष)
सर्वशःeverywhere
सर्वशः:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वशः (अव्यय)
Formप्रकार/व्याप्तिवाचक-अव्यय (adverb: in every way/on all sides)
बलिकर्मविहीनानिwithout offering rites
बलिकर्मविहीनानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootबलिकर्म + विहीन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; (कुटुम्बिभवनानि इत्यस्य विशेषणम्); समासः बलिकर्मणा विहीनानि (तृतीया-तत्पुरुष)
धूपसम्मोदनेनby incense-fragrance/pleasant fumigation
धूपसम्मोदनेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootधूपसम्मोदन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; समासः धूपेन सम्मोदनम् (तृतीया-तत्पुरुष)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय
अनाशितकुटुम्बानिwith families unfed
अनाशितकुटुम्बानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनाशित + कुटुम्ब (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; (कुटुम्बिभवनानि इत्यस्य विशेषणम्); समासः अनाशितं कुटुम्बं येषु (कर्मधारय/बहुव्रीह्यर्थे)
प्रभाहीनजनानिwith people lacking radiance
प्रभाहीनजनानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रभा + हीन + जन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; (कुटुम्बिभवनानि इत्यस्य विशेषणम्); समासः प्रभया हीनाः जनाः येषु (तृतीया-तत्पुरुष/बहुव्रीह्यर्थे)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय
अलक्ष्मीकानिinauspicious
अलक्ष्मीकानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअ + लक्ष्मी + क (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; (कुटुम्बिभवनानि इत्यस्य विशेषणम्)
पश्यामिI see
पश्यामि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootपश् (धातु)
Formलट्-लकार, परस्मैपद, उत्तमपुरुष, एकवचन
कुटुम्बिभवनानिhouses of householders
कुटुम्बिभवनानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकुटुम्बिन् + भवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; समासः कुटुम्बिनां भवनानि (षष्ठी-तत्पुरुष)
अहम्I
अहम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा, एकवचन

I see the unswept homes of householders standing dirty with doors not closed. There is no beauty anywhere. No one offers oblations (at the time of worship). There is no fragrance of burning incense. The families have no food to eat. The people look cheerless. I see inauspiciousness everywhere.

B
Bharata
A
Ayodhyā (implied city setting)
D
dhūpa (incense)

FAQs

Dharma is reflected in daily household order—cleanliness, hospitality/feeding, and worship. Their absence signals a rupture in social and spiritual life.

Entering the city, Bharata reads the neglected houses and suspended rites as evidence of collective grief or crisis.

Empathy and civic awareness—he notices the condition of ordinary households, not only palace matters.

Ask anything about this verse

Answers come straight from the texts, with the shlokas they draw on. Ask in your own words.

Not sure where to start?

A free Google sign-in keeps your chat saved across web and the app.

Read Valmiki Ramayana in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with word-by-word meanings, Sanskrit recitation where available, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App