Vasiṣṭha-gamana
Vasiṣṭha’s Departure / The Episode of Sagara
श्रुत्वा राजा स्वराज्यं निजगुरुमवजित्यारिभिः संगृहीतं मात्रा सार्द्धं प्रयान्तं वनमतिगहनंस्वर्गतं तं च तस्मिन् / शोकाविष्टः सरोषं सकलरिपुकुलोच्छित्तये सत्प्रतिज्ञश्चके सद्यः प्रतिज्ञां परिभवमनलं सोढुमिक्ष्वाकुवंश्यः
śrutvā rājā svarājyaṃ nijagurumavajityāribhiḥ saṃgṛhītaṃ mātrā sārddhaṃ prayāntaṃ vanamatigahanaṃsvargataṃ taṃ ca tasmin / śokāviṣṭaḥ saroṣaṃ sakalaripukulocchittaye satpratijñaścake sadyaḥ pratijñāṃ paribhavamanalaṃ soḍhumikṣvākuvaṃśyaḥ
ରାଜା ଶୁଣିଲେ— ଶତ୍ରୁମାନେ ତାଙ୍କ ନିଜ ଗୁରୁଙ୍କୁ ଅବଜ୍ଞା କରି ରାଜ୍ୟ ହରଣ କରିଛନ୍ତି; ସେ ମାତା ସହିତ ଅତିଗହନ ବନକୁ ଯାଇ ସେଠାରେ ହିଁ ସ୍ୱର୍ଗଗତ ହୋଇଛନ୍ତି। ଏହା ଶୁଣି ରାଜା ଶୋକାକୁଳ ଓ କ୍ରୋଧାନ୍ବିତ ହେଲେ; ଇକ୍ଷ୍ୱାକୁବଂଶୀ ସେ ଅପମାନର ଅଗ୍ନି ସହିନପାରି, ସମସ୍ତ ଶତ୍ରୁକୁଳ ଉଚ୍ଛେଦ ପାଇଁ ତତ୍କ୍ଷଣାତ୍ ଦୃଢ଼ ପ୍ରତିଜ୍ଞା କଲେ।