HomeUpanishadsNirvanaVerse 16
Previous Verse
Next Verse

Verse 16

Nirvana

ऊर्ध्वाम्नायः। निरालम्बपीठः। संयोगदीक्षा। वियोगोपदेशः। दीक्षासन्तोषपानं च। द्वादशादित्यावलोकनम्। विवेकरक्षा। करुणैव केलिः। आनन्दमाला। एकान्तगुहायां मुक्तासनसुखगोष्ठी। अकल्पितभिक्षाशी। हंसाचारः। सर्वभूतान्तर्वर्ती हंस इति प्रतिपादनम्॥१२–२४॥

ऊर्ध्व-आम्नायः । निरालम्ब-पीठः । संयोग-दीक्षा । वियोग-उपदेशः । दीक्षा-सन्तोष-पानम् च । द्वादश-आदित्य-अवलोकनम् । विवेक-रक्षा । करुणा एव केलिः । आनन्द-माला । एकान्त-गुहायाम् मुक्त-आसन-सुख-गोष्ठी । अ-कल्पित-भिक्षा-आशी । हंस-आचारः । सर्व-भूत-अन्तर्वर्ती हंसः इति प्रतिपादनम् ।

ūrdhvāmnāyaḥ | nirālambapīṭhaḥ | saṃyogadīkṣā | viyogopadeśaḥ | dīkṣāsantoṣapānaṃ ca | dvādaśādityāvalokanam | vivekarakṣā | karuṇaiva keliḥ | ānandamālā | ekāntaguhāyāṃ muktāsanasukhagoṣṭhī | akalpitabhikṣāśī | haṃsācāraḥ | sarvabhūtāntarvartī haṃsa iti pratipādanam ||12–24||

[သူ၏လက္ခဏာများမှာ:] အထက်သို့ဆက်လက်ပို့ဆောင်သော ဥဓ္ဝာမနာယ (ūrdhvāmnāya)၊ အားကိုးရာမဲ့ အာသနာ (nirālamba-pīṭha)၊ ပေါင်းစည်းခြင်းသို့ ဓီက္ခာ (saṃyoga-dīkṣā)၊ ခွဲခွာလွတ်ကင်းခြင်း၏ ဥပဒေသ (viyoga-upadeśa)၊ ဓီက္ခာအဖြစ် စန္တောသကို သောက်သုံးခြင်း၊ အာဒိတျယ ၁၂ ပါးကို သမားတော်မူခြင်း၊ ဝိဝေက (ခွဲခြားသိမြင်မှု) ကို ကာကွယ်စောင့်ရှောက်ခြင်း၊ ကရုဏာတစ်ပါးတည်းကို လီလာအဖြစ်ထားခြင်း၊ အာနန္ဒမလာ (ပျော်ရွှင်မှု၏ ပန်းကုံး)၊ တိတ်ဆိတ်သော ဂူအတွင်း လွတ်မြောက်သော အာသနာ၏ သုခကို မိတ်သဟာယအဖြစ် စုဝေးခြင်း၊ မကြံစည်ထားသော ဘိက္ခာဖြင့် အသက်မွေးခြင်း၊ ဟံသာအာချာရ (Haṃsa လမ်းစဉ်)၊ နှင့် ဟံသာသည် သတ္တဝါအားလုံး၏ အတွင်း၌ နေထိုင်ကြောင်းကို ထူထောင်ပြသခြင်း။

[He is characterized by:] the upward transmission (ūrdhvāmnāya); the supportless seat (nirālamba-pīṭha); initiation into union (saṃyoga-dīkṣā); instruction in disunion/detachment (viyoga-upadeśa); and the drinking of contentment that is initiation; the contemplation of the twelve Ādityas; the guarding of discrimination; compassion alone as play; a garland of bliss; in the solitary cave, an assembly of the happiness of the liberated posture/seat; one who eats unpremeditated alms; the conduct of the Haṃsa; and the establishing (doctrine) that the Haṃsa dwells within all beings.

Moksha (jīvanmukti) through viveka-vairāgya; Haṃsa as inner Ātman/BrahmanMahavakya: Implicitly aligns with ‘अहं ब्रह्मास्मि’ (Aham brahmāsmi) and ‘तत्त्वमसि’ (Tat tvam asi) via the claim of the one Self dwelling in all beings; not a direct mahāvākya citation.AtharvaChandas: Prose (gadya) / aphoristic nominal style