Previous Verse
Next Verse

Shloka 27

Adhyaya 21Kuvalayashva’s Descent to Patala and the Rescue of Madalasa

सा चास्मै कथयामास नृपपुत्राय विस्तरात् ।

मोहस्य कारणं सर्वं तद्दर्शनसमुद्भवम् ।

यथा तया समाख्यातं तद्वृत्तान्तञ्च भामिनी ॥

sā cāsmai kathayāmāsa nṛpaputrāya vistarāt / mohasya kāraṇaṃ sarvaṃ taddarśanasamudbhavam / yathā tayā samākhyātaṃ tadvṛttāntañ ca bhāminī

ထို့နောက် သူမသည် မင်းသားထံသို့၊ သူ့ကိုမြင်ခြင်း/ထိုဖြစ်ရပ်ကိုတွေ့မြင်ခြင်းကြောင့် ပေါ်ပေါက်လာသော မိမိ၏စိတ်လွဲမှားမှု၏ အကြောင်းရင်းအားလုံးကို အသေးစိတ် ပြောကြား하였다။ ထို့ကြောင့် အလှမယ်သည် ဖြစ်ပျက်ခဲ့သမျှကို အဖြစ်မှန်အတိုင်း ပြန်လည်ဖော်ပြ하였다။

साshe
सा:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
and
:
समुच्चय (Conjunctive)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
अस्मैto him
अस्मै:
सम्प्रदान (Sampradāna/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/सर्वनाम, चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन
कथयामासshe narrated / told
कथयामास:
क्रिया (Kriyā/क्रिया)
TypeVerb
Root√कथ् (धातु)
Formलिट् (perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परिप्रयोगः ‘कथयामास’ = ‘कथयति स्म’ (narrative perfect)
नृपपुत्रायto the king’s son
नृपपुत्राय:
सम्प्रदान (Sampradāna/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootनृप-पुत्र (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः (नृपस्य पुत्रः), पुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन
विस्तरात्in detail
विस्तरात्:
क्रियाविशेषण (Kriyā-viśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootविस्तर (प्रातिपदिक)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त अव्यय (ablatival adverb), प्रकार/विस्तारवाचक
मोहस्यof delusion
मोहस्य:
सम्बन्ध (Sambandha/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमोह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन
कारणम्cause
कारणम्:
विधेय (Predicate nominative)
TypeNoun
Rootकारण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
सर्वम्entire
सर्वम्:
विशेषण (Viśeṣaṇa/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; ‘कारणम्’ इत्यस्य विशेषणम्
तत्-दर्शन-समुद्भवम्arisen from seeing him/that
तत्-दर्शन-समुद्भवम्:
विशेषण (Viśeṣaṇa/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् + दर्शन + समुद्भव (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-परम्परा (तस्य दर्शनात् समुद्भवम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; ‘कारणम्’ इत्यस्य विशेषणम्
यथाas
यथा:
सम्बन्धबोधक (Connector)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमान/प्रकारवाचक-अव्यय (as/just as)
तयाby her
तया:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
समाख्यातम्was related / told
समाख्यातम्:
विधेय (Predicate)
TypeVerb
Rootसम्-आ-√ख्या (धातु)
Formकृदन्त-क्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
तत्-वृत्तान्तम्that account / that episode
तत्-वृत्तान्तम्:
कर्म (Karma/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् + वृत्तान्त (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारयः (तत् एव वृत्तान्तः), पुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
and
:
समुच्चय (Conjunctive)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
भामिनीthe lady / fair woman
भामिनी:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootभामिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; संबोधनार्थेऽपि सम्भवः
Narrative voice; the woman (via narration) to the prince

{ "primaryRasa": "shringara", "secondaryRasa": "adbhuta", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

Narration as clarificationMoha arising from perceptionStory transmission

FAQs

Delusion is traced to ‘darśana’ (what is seen/encountered), implying that unexamined perception can bind; careful narration and inquiry become the means to restore clarity and right action.

This is ākhyāna supporting vaṃśānucarita-style storytelling (persons and events), but it is not itself a genealogical list; it functions as connective narrative.

‘Darśana’ here can be read as contact with māyā: the mind becomes moha-bound until the experience is articulated (vistarāt), i.e., brought into discriminative awareness.