Previous Sutra
Next Sutra

Sutra 14

सक्थिग्रीवाभञ्जने नेत्रभेदने वा वाक्यचेष्टाभोजनोपरोधेषु च मध्यमः साहसदण्डः समुत्थानव्ययश्च ॥ कZ_०३.१९.१४ ॥

sakthigrīvābhañjane netrabhedane vā vākyaceṣṭābhojanoparodheṣu ca madhyamaḥ sāhasadaṇḍaḥ samutthānavyayaś ca

ပေါင်ရိုး သို့မဟုတ် လည်ပင်းကို ချိုးဖောက်ခြင်း၊ မျက်စိကို ထိခိုက်စေခြင်း၊ ထို့ပြင် စကားပြောနိုင်မှု၊ ကိုယ်လက်လှုပ်ရှားနိုင်မှု သို့မဟုတ် အစာစားနိုင်မှုကို တားဆီးပိတ်ပင်ခြင်းတို့အတွက် အလယ်အလတ် sāhasa ဒဏ်ကြေး/ပြစ်ဒဏ်ကို ချမှတ်ရမည်၊ ထို့အပြင် ထိခိုက်သူ၏ ပြန်လည်ထူထောင်ရေး/ကုသရေး စရိတ်ကိုလည်း ပေးဆောင်ရမည်။

सक्थि-ग्रीवा-भञ्जनेin the breaking of the thigh and neck (i.e., causing such fractures)
सक्थि-ग्रीवा-भञ्जने:
TypeNoun
Rootभञ्ज्
Formनपुंसकलिङ्गे, एकवचनम्, सप्तमी (अधिकरणे); समासः: सक्थि (नपुं.) + ग्रीवा (स्त्री.) + भञ्जन (नपुं.) → 'सक्थिग्रीवाभञ्जन'
नेत्र-भेदनेor in the injuring/piercing of the eye(s)
नेत्र-भेदने:
TypeNoun
Rootभिद्
Formनपुंसकलिङ्गे, एकवचनम्, सप्तमी (अधिकरणे); समासः: नेत्र (नपुं.) + भेदन (नपुं.) → 'नेत्रभेदन'
वाor
वा:
TypeParticle
Formअव्ययम्; विकल्पार्थे
वाक्य-चेष्टा-भोजन-उपरोधेषुand in the obstruction/restraint of speech, movement/activity, and eating
वाक्य-चेष्टा-भोजन-उपरोधेषु:
TypeNoun
Rootरुध् (उप + रुध्)
Formपुंलिङ्गे (उपरोध), बहुवचनम्, सप्तमी (अधिकरणे); समासविग्रहः: वाक्यस्य उपरोधः, चेष्टायाः उपरोधः, भोजनस्य उपरोधः; समाहारद्वन्द्वेन त्रयाणाम् उपरोधानाम् समूहः
and
:
TypeParticle
Formअव्ययम्; समुच्चयार्थे
मध्यमःthe middle (i.e., intermediate)
मध्यमः:
TypeAdjective
Formपुंलिङ्गे, एकवचनम्, प्रथमा; विशेषणम् (साहसदण्डस्य)
साहस-दण्डःthe punishment/fine for violent assault (sāhasa-penalty)
साहस-दण्डः:
TypeNoun
Rootदण्ड् (नाम)
Formपुंलिङ्गे, एकवचनम्, प्रथमा; समासः: साहसस्य दण्डः
समुत्थान-व्ययःand the expenses for recovery/restoration
समुत्थान-व्ययः:
TypeNoun
Rootव्यय (नाम)
Formपुंलिङ्गे, एकवचनम्, प्रथमा; समासः: समुत्थानस्य व्ययः
and
:
TypeParticle
Formअव्ययम्; समुच्चयार्थे
V
victim
O
offender
S
state/judge

FAQs

To standardize sentencing for serious injuries while ensuring the victim is economically restored through mandatory reimbursement, not merely punishing the offender.

Kauṭilya treats loss of functional capacity as a quantifiable harm to be penalized, aligning punishment with administrative concern for productivity and social stability.