HomeVaraha PuranaAdhyaya 39Shloka 14
Previous Verse
Next Verse

Varaha Purana 39.14 — Adhyaya 39, Shloka 14

Discrimination of the Three Bodies and the Dharaṇī Vow: A Manual for Dvādaśī Observance

अनाममसगोत्रं च अमूर्तं मूर्तिवर्जितम् । कथं स ज्ञायते ब्रह्म संज्ञानामविवर्जितम् । तस्य संज्ञां कथय मे वेदमागविवस्थिताम् ॥ ३९.१४ ॥

anāmamasagotraṃ ca amūrtaṃ mūrtivarjitam | kathaṃ sa jñāyate brahma saṃjñānāmavivarjitam | tasya saṃjñāṃ kathaya me vedamārgavyavasthitām || 39.14 ||

Ia tanpa nama dan tanpa keturunan, tanpa bentuk dan bebas daripada segala perwujudan. Maka bagaimana Brahman itu dapat diketahui, sedangkan Ia tidak terpisah daripada penamaan dan sebutan? Nyatakanlah kepadaku sebutan-Nya yang ditegakkan dalam jalan Veda.

अनामम्nameless
अनामम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनाम (प्रातिपदिक; अ- + नाम)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; नञ्-समास/निषेधार्थ
असगोत्रम्without lineage/gotra
असगोत्रम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअसगोत्र (प्रातिपदिक; अ- + सगोत्र)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; नञ्-समास (not of the same lineage / without gotra)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक
अमूर्तम्formless
अमूर्तम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअमूर्त (प्रातिपदिक; अ- + मूर्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; नञ्-समास
मूर्तिवर्जितम्devoid of embodiment
मूर्तिवर्जितम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमूर्तिवर्जित (प्रातिपदिक; मूर्ति + वर्जित)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुष-समासः (मूर्त्या वर्जितम्)
कथम्how
कथम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formअव्यय; प्रश्नार्थक (how)
सःhe/that (Brahman)
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
ज्ञायतेis known
ज्ञायते:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; कर्मणि/भावे (is known)
ब्रह्मBrahman
ब्रह्म:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
संज्ञानामविवर्जितम्not devoid of name and designation
संज्ञानामविवर्जितम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसंज्ञानामविवर्जित (प्रातिपदिक; संज्ञा + नाम + अविवर्जित)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः (संज्ञा-नामभ्यां अविवर्जितम् = not devoid of designation and name)
तस्यof that
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th), एकवचन
संज्ञाम्designation/name
संज्ञाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसंज्ञा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
कथयtell
कथय:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), परस्मैपद, मध्यमपुरुष (2nd), एकवचन
मेto me
मे:
Sampradāna (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी (6th/4th), एकवचन; enclitic (to me/of me)
वेदमार्गव्यवस्थिताम्established in the path of the Veda
वेदमार्गव्यवस्थिताम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवेदमार्गव्यवस्थित (प्रातिपदिक; वेद + मार्ग + व्यवस्थित)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुष-समासः (वेदमार्गे व्यवस्थिताम्)

Pṛthivī (defaulted by dialogue framework: inquirer)

Varaha Avatara Context: {"is_varaha_focus":false,"aspect_highlighted":"None","boar_form_detail":"None","earth_interaction":"None"}

Bhu Devi Dialogue: {"is_dialogue":true,"speaker_role":"questioner","bhu_devi_state":"जिज्ञासु/संशयाकुल","key_question":"अनाम-अगोत्र-अमूर्त ब्रह्म कथं ज्ञायते? वेदमार्गे तस्य ‘संज्ञा/उपाधि’ का?"}

Mathura Mandala: {"is_mathura_related":false,"specific_site":"None","parikrama_context":"None","krishna_connection":"None"}

Dharma Shastra: {"has_dharma_rule":false,"topic":"None","instruction_summary":"None","karmic_consequence":"None"}

Vrata Mahatmya: {"has_vrata":false,"vrata_name":"None","tithi_month":"None","promised_fruit":"None"}

Cosmic Boar Symbolism: {"has_symbolism":true,"symbolic_interpretation":"निर्गुण-ब्रह्म नाम-रूपातीतं; तथापि वेदोपासनायां सगुण-नाम-रूप-आश्रयः ‘अधिकारिभेदेन’ उपासना-सोपानम्।","yajna_varaha_imagery":"यज्ञ-प्रतिमानं अप्रत्यक्षम्: ‘संज्ञा’ इति मन्त्र-नाम-आश्रयः, ‘अमूर्त’ इति परमार्थ-तत्त्व; उपासना-यज्ञे नाम-रूपं आलम्बनम्।","vedantic_connection":"निर्गुण-परमार्थ बनाम सगुण-व्यवहार; नाम-रूपं उपाधि, ब्रह्म तु तदतीतम्—उपासना-क्रमेण निरुपाधिक-ज्ञानम्।"}

Philosophical Teaching: {"has_teaching":true,"teaching_type":"प्रमाण-मीमांसा/उपासना-एपिस्टेमोलॉजी","core_concept":"यत् नाम-गोत्र-रूप-रहितं तत्त्वं, तत् प्रत्यक्षेण न; वेद-शब्द-प्रमाणेन, उपासनालम्बनेन, ततः ज्ञान-परिपाकेन ज्ञायते।","practical_application":"वेदवाक्य-आश्रयः, ईश्वर-नाम-ध्यान/जप, सगुणोपासनया चित्तशुद्धिः; ततः तत्त्वविचारः।"}

Subject Matter: ["Philosophy","Epistemology","Vedic Hermeneutics"]

Primary Rasa: शान्त

Secondary Rasa: विचार

Type: None

Related Themes: Varaha Purana 39.39.15 (संज्ञा: नारायण/पुण्डरीकाक्ष)

Visual Art Cues: {"scene_description":"पृथिवी (भूदेवी) प्रश्नं पृच्छति—हस्ते कमल/भूमण्डल-चिह्न; समक्षं उपदेशकः वेद-ग्रन्थं दर्शयन्, ‘अनाम-अमूर्त’ तत्त्वचिन्तन-क्षणम्।","item_prompts":["भूदेवी (पृथिवी-देवी)","कमलासन/भूमण्डल-चिह्न","अञ्जलि/प्रश्न-मुद्रा","वेदपुस्तक/मन्त्रपट्टिका","ध्यानमग्न-आचार्यः"],"kerala_mural_prompt":"केरल-म्यूरल; भूदेवी-लक्षणैः (हरित-वस्त्र, भूमण्डल-चिह्न), उपदेशकः वेदपुस्तकधारी, शान्त-गम्भीर-रङ्गयोजना।","tanjore_prompt":"तंजावूर; भूदेवी स्वर्णाभरण-समृद्धा, उपदेशकस्य प्रभामण्डलम्, वेदग्रन्थः, स्वर्णपत्र-उज्ज्वलता।","mysore_prompt":"मैसूर; कोमल-रङ्ग, सूक्ष्म-भाव-चित्रण, भूदेवी-करुण/जिज्ञासु मुखाभिव्यक्ति।","pahari_prompt":"पाहाड़ी; प्रकृति-पृष्ठभूमिः, भूदेवी-सरल-रूप, संवाद-क्षणं, हल्का-रङ्गविन्यासः।"}

Audio Atmosphere: {"recitation_mood":"गम्भीर-चिन्तनात्मक","suggested_raga":"तोड़ी","pace":"मन्द","voice_tone":"गूढार्थ-उच्चारणयुक्त, प्रश्नात्मक-दीर्घस्वर"}

C
Classical Literature
P
Purāṇic Discourse
V
Vaishnavism
S
Sanskrit Philosophy

FAQs

It reflects a common Purāṇic strategy of framing metaphysical inquiry (Brahman’s knowability) through Vedic categories such as nāma (name) and saṃjñā (designation), aligning devotional-philosophical discussion with inherited exegetical vocabulary.

No geographic location is named in this verse; the focus is conceptual (how Brahman is designated/known) rather than topographical.

The verse foregrounds intellectual discipline: seeking knowledge through an established method (the Vedic path) rather than speculation, emphasizing structured inquiry and careful terminology in approaching ultimate reality.

AI

Ask anything about this verse

Curious about the meaning, context, or a word? Ask, and continue the conversation in the Vedapath app.

A free Google sign-in keeps your chat saved across web and the app.

Read Varaha Purana in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with audio, word-by-word meanings, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App