Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 44

हरः संहरते सर्वं त्रैलोक्यं सचराचरम् । एवं प्रवर्त्य देवेश उपविष्टा वरासने । कैलासशिखरे रम्ये मंत्रयंति परस्परम्

haraḥ saṃharate sarvaṃ trailokyaṃ sacarācaram | evaṃ pravartya deveśa upaviṣṭā varāsane | kailāsaśikhare ramye maṃtrayaṃti parasparam

Hara (Śiva) menarik kembali segala-galanya—tiga alam beserta yang bergerak dan yang tidak bergerak. Setelah demikian mengatur perjalanan tugas kosmik, para penguasa para dewa, bersemayam di atas singgahsana yang mulia di puncak Kailāsa yang indah, saling bermusyawarah.

हरःHara (Śiva)
हरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
संहरतेwithdraws/destroys
संहरते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-हृ (धातु)
Formलट्-लकारः (Present), आत्मनेपदम्, प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्
सर्वम्everything
सर्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
त्रैलोक्यम्the three worlds
त्रैलोक्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि + लोक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; द्विगुसमासः (त्रयाणां लोकानाम् समाहारः)
सचराचरम्with the moving and the unmoving
सचराचरम्:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस + चर + अचर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; द्वन्द्वः (चर + अचर) उपपद-समासः ‘स-’ (with)
एवम्thus
एवम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्ययम्; प्रकारवाचक-अव्ययम्
प्रवर्त्यhaving set (things) in motion
प्रवर्त्य:
Purva-kala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootप्र-√वृत् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (Gerund/Absolutive); ‘having set in motion/after causing to proceed’
देवेशाःlords of the gods
देवेशाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेव + ईश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (देवानाम् ईशाः)
उपविष्टाःseated
उपविष्टाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootउप-√विश् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्तः (Past passive participle), पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; ‘seated’ (as predicate)
वरासनेon an excellent seat
वरासने:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootवर + आसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः (7th/Locative), एकवचनम्; कर्मधारयः (वरम् आसनम्)
कैलासशिखरेon the peak of Kailāsa
कैलासशिखरे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकैलास + शिखर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (कैलासस्य शिखरम्)
रम्येbeautiful
रम्ये:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootरम्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; (शिखरे) विशेषणम्
मन्त्रयन्तिthey consult/discuss
मन्त्रयन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootमन्त्रय् (धातु)
Formलट्-लकारः (Present), परस्मैपदम्, प्रथम-पुरुषः, बहुवचनम्
परस्परम्with one another
परस्परम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपरस्पर (अव्यय/प्रातिपदिक-प्रयोगः)
Formअव्ययम्; परस्पर-भाववाचक-अव्ययम् (reciprocal adverb)

Narrator (Purāṇic voice within Vastrāpathakṣetra-māhātmya; specific speaker not explicit in snippet)

Tirtha: Kailāsa

Type: peak

Listener: Vāmana

Scene: Hara dissolves the moving and unmoving worlds; then the three lords sit upon a splendid throne atop radiant Kailāsa, conferring—snow peaks, celestial attendants, and a calm after cosmic withdrawal.

H
Hara (Śiva)
K
Kailāsa
T
Trailokya

FAQs

Dissolution is also divine order; the Trimūrti’s coordinated governance reflects harmony behind cosmic change.

While Kailāsa is named as the scene, the passage remains part of the Vastrāpathakṣetra-māhātmya of Prabhāsa Khaṇḍa, reinforcing the kṣetra’s sacred narrative setting.

No ritual instruction appears in this verse.