Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 26

अथातः संप्रवक्ष्यामि सम्यग्यात्राविधिं शुभम् । यात्राविधानं च तथा सम्यक्छ्रद्धान्विता शृणु

athātaḥ saṃpravakṣyāmi samyagyātrāvidhiṃ śubham | yātrāvidhānaṃ ca tathā samyakchraddhānvitā śṛṇu

Kini aku akan menerangkan dengan tepat tata cara ziarah (yātrā) yang suci dan membawa keberkatan. Dengarlah dengan iman yang teguh akan peraturan serta prosedur yātrā itu juga.

अथnow
अथ:
Discourse marker (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formमङ्गल/अनन्तरार्थक-अव्यय (now/then)
अतःthereafter/therefore
अतः:
Discourse marker (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootअतः (अव्यय)
Formहेतौ/अनन्तरार्थक-अव्यय (therefore/from this point)
संप्रवक्ष्यामिI shall explain
संप्रवक्ष्यामि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु) + सम् + प्र (उपसर्ग) → संप्रवक्ष्यामि
Formलृट्-लकार (Simple Future), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपद: ‘I shall explain’
सम्यक्properly
सम्यक्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसम्यक् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (properly/correctly)
यात्राविधिम्the procedure of the pilgrimage
यात्राविधिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयात्रा + विधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘rule/procedure of pilgrimage’
शुभम्auspicious
शुभम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (auspicious)
यात्राविधानम्the ordinance of the pilgrimage
यात्राविधानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयात्रा + विधान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘arrangement/ordinance of pilgrimage’
and
:
Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (and)
तथाalso/thus
तथा:
Discourse marker (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकार/समुच्चयार्थक (thus/also)
सम्यक्properly
सम्यक्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसम्यक् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (properly)
श्रद्धान्विता(O you) endowed with faith
श्रद्धान्विता:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeAdjective
Rootश्रद्धा + अन्वित (कृदन्त, क्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त: ‘endowed with faith’; संबोधनार्थे (vocative sense intended)
शृणुlisten
शृणु:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) → शृणु
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद: ‘listen’

Sūta (deduced)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (yātrā-vidhi preface)

Type: kshetra

Listener: The inquirer(s) in the Prabhāsa-māhātmya frame (unspecified in excerpt)

Scene: The narrator (Skanda or a sage) begins formal instruction: a seated teaching scene with attentive listeners holding palm-leaf manuscripts, with Prabhāsa’s temple and coastline hinted behind.

Y
Yātrā-vidhi
Ś
Śraddhā

FAQs

Pilgrimage becomes spiritually fruitful when done with right procedure and sincere faith.

The broader Prabhāsakṣetra, whose pilgrimage rules are about to be taught.

Adherence to yātrā-vidhi—formal rules for undertaking a tīrtha pilgrimage with śraddhā.