Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 8

पूजयामास धर्मात्मा धूपमाल्यानुलेपनैः । वसिष्ठकथितैश्चैव ह्यष्टषष्टिसमन्वितैः । नामभिः सूर्यदेवेशं तुष्टाव प्राञ्जलिः प्रभुम्

pūjayāmāsa dharmātmā dhūpamālyānulepanaiḥ | vasiṣṭhakathitaiścaiva hyaṣṭaṣaṣṭisamanvitaiḥ | nāmabhiḥ sūryadeveśaṃ tuṣṭāva prāñjaliḥ prabhum

Orang yang berjiwa dharma itu memuja dengan dupa, kalungan bunga, dan sapuan minyak wangi. Dengan enam puluh lapan nama yang diajarkan oleh Vasiṣṭha, dia menyanjung Tuhan—Sūrya, dewa bagi para dewa—dengan tangan dirapatkan.

पूजयामासworshipped
पूजयामास:
Kriya (Main action/क्रिया)
TypeVerb
Rootपूज् (धातु)
Formलिट् (परिप्रश्न/परोक्शभूत; perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपदम्
धर्मात्माthe righteous-souled one
धर्मात्मा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootधर्म + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी): धर्मस्य आत्मा; पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
धूपincense
धूप:
Karana (Part of instrument set/करण)
TypeNoun
Rootधूप (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रातिपदिक (समासाङ्ग)
माल्यgarlands
माल्य:
Karana (Part of instrument set/करण)
TypeNoun
Rootमाल्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रातिपदिक (समासाङ्ग)
अनुलेपनैःwith unguents/anointments
अनुलेपनैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअनुलेपन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; करण (means)
धूपमाल्यानुलेपनैःwith incense, garlands, and unguents
धूपमाल्यानुलेपनैः:
Karana (Instrument/means/करण)
TypeNoun
Rootधूप + माल्य + अनुलेपन (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-समास (समाहार/इतरेतर); तृतीया (3rd), बहुवचन; करण
वसिष्ठकथितैःtold by Vasiṣṭha
वसिष्ठकथितैः:
Karana (Instrument qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootवसिष्ठ + कथित (कृदन्त)
Formतत्पुरुष-समास (तृतीया/षष्ठीभावः): वसिष्ठेन कथितैः; पुल्लिङ्ग/नपुंसक, तृतीया (3rd), बहुवचन; विशेषण (नামभिः)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-अव्यय (emphatic particle)
हिindeed/for
हि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle; causal/emphatic)
अष्टषष्टिsixty-eight
अष्टषष्टि:
Karma (Numerical qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअष्ट + षष्टि (संख्या-प्रातिपदिक)
Formसंख्यावाचक-द्वन्द्व (8+60=68); प्रातिपदिक (समासाङ्ग)
समन्वितैःendowed with/consisting of
समन्वितैः:
Karana (Instrument qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम् + अन्वि (धातु) → समन्वित (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (past passive participle used adjectivally); तृतीया (3rd), बहुवचन; विशेषण (नামभिः)
अष्टषष्टिसमन्वितैःconsisting of sixty-eight
अष्टषष्टिसमन्वितैः:
Karana (Instrument qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootअष्टषष्टि + समन्वित (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास: अष्टषष्ट्या समन्वितैः; तृतीया (3rd), बहुवचन; विशेषण (नামभिः)
नामभिःwith (the) names
नामभिः:
Karana (Instrument/means/करण)
TypeNoun
Rootनामन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; करण (means: by names)
सूर्यदेवेशम्the Lord of the Sun-gods (Sun Lord)
सूर्यदेवेशम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसूर्य + देव + ईश (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास: सूर्यदेवानाम् ईशः; पुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; स्तुत्य/पूज्य कर्म
तुष्टावpraised
तुष्टाव:
Kriya (Main action/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्तु (धातु)
Formलिट् (perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपदम्
प्राञ्जलिःwith joined palms
प्राञ्जलिः:
Karta (Qualifier of subject/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र + अञ्जलि (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण (धर्मात्मा)
प्रभुम्the Lord/master
प्रभुम्:
Karma (Apposition/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रभु (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; सूर्यदेवेशम् इत्यस्य विशेषण/अप्पोजिशन

Īśvara (Śiva)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Scene: A righteous devotee stands in añjali before a radiant Sūrya icon/mandala, offering incense smoke, garlands, and sandal/unguents; a sage-like aura of Vasiṣṭha’s transmitted nāma-list frames the act as scriptural worship.

V
Vasiṣṭha
S
Sūrya
B
Bhāskara
P
Prabhāsa-kṣetra

FAQs

Devotion becomes complete when outer worship (pūjā) is joined with inner reverence and sacred name-praise (nāma-stuti) received through ṛṣi-tradition.

The worship occurs in the Prabhāsa-kṣetra setting established in the preceding verse, connected with a Sun-shrine tradition (Bhāskara/Citrāditya).

Pūjā with incense, garlands, and unguents, and praising Sūrya via a set of sixty-eight names attributed to Vasiṣṭha.