Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 27

तथा पापसमाचारा मनुष्याः शीलवर्जिताः । दुष्टचित्ताः सदा सर्वे तिर्यग्योनिगता अपि

tathā pāpasamācārā manuṣyāḥ śīlavarjitāḥ | duṣṭacittāḥ sadā sarve tiryagyonigatā api

Tambahan pula, manusia di sana bergelumang dengan perbuatan dosa, tanpa budi pekerti; semuanya sentiasa berhati jahat—seakan-akan jatuh ke dalam kelahiran sebagai binatang.

तथाlikewise
तथा:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (thus/likewise)
पापसमाचाराःof sinful conduct
पापसमाचाराः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाप-समाचार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; तत्पुरुष-समासः (पापः समाचारः येषाम्)
मनुष्याःpeople, humans
मनुष्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमनुष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
शीलवर्जिताःdevoid of good character
शीलवर्जिताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशील-वर्जित (कृदन्त-प्रातिपदिक; वर्ज् (धातु) + क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त; तत्पुरुष-समासः (शीलात् विवर्जिताः)
दुष्टचित्ताःwicked-minded
दुष्टचित्ताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुष्ट-चित्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; कर्मधारय-समासः (दुष्टं चित्तं येषाम्)
सदाalways
सदा:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (always)
सर्वेall
सर्वे:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; 'मनुष्याः' इति विशेषणम्
तिर्यग्योनिगताःgone to animal births
तिर्यग्योनिगताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतिर्यक्-योनि-गत (कृदन्त-प्रातिपदिक; गम् (धातु) + क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त; तत्पुरुष-समासः (तिर्यग्योनिं गताः)
अपिalso, even
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अप्यर्थक-अव्यय (also/even)

Raktaśṛṅga

M
Manuṣyas (people)

FAQs

Moral degradation is portrayed as a fall from true humanity; the implied remedy in a Tīrthamāhātmya is purification and reorientation through sacred places and dharma.

Not named in this verse; it supports the narrative frame in which Nāgabila’s sanctity counters the impurity of the mortal realm.

None explicitly; the verse functions as a moral diagnosis rather than a ritual instruction.