Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 5

समागमो मुनिश्रेष्ठ दीनस्योत्कण्ठितस्य च । तस्मादुत्थाप्य तां तूर्णं प्रायश्चित्तविधिं ततः । तस्मादादिश मे क्षिप्रं येन शुद्धिः प्रजायते

samāgamo muniśreṣṭha dīnasyotkaṇṭhitasya ca | tasmādutthāpya tāṃ tūrṇaṃ prāyaścittavidhiṃ tataḥ | tasmādādiśa me kṣipraṃ yena śuddhiḥ prajāyate

Wahai resi yang paling utama, bagi orang yang papa dan rindu mendalam, pertemuan semula itulah satu-satunya kelegaan. Maka pulihkanlah dia dengan segera; kemudian tetapkanlah tata cara penebusan dosa (prāyaścitta). Oleh itu, perintahkanlah aku segera jalan yang menumbuhkan kesucian.

समागमःmeeting, coming together
समागमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootsamāgama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
मुनिश्रेष्ठO best of sages
मुनिश्रेष्ठ:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootmuni + śreṣṭha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, संबोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (munīnām śreṣṭhaḥ)
दीनस्यof the distressed
दीनस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootdīna (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन; विशेषण (of a poor/distressed one)
उत्कण्ठितस्यof the longing one
उत्कण्ठितस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootutkaṇṭhita (प्रातिपदिक; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन; विशेषण (eager/longing)
and
:
Samuccaya (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
तस्मात्therefore
तस्मात्:
Hetu/Apādāna (Cause/Source)
TypeIndeclinable
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतस्मात्-इति अव्ययीभूत-तसिल् (ablatival adverb: 'therefore/from that')
उत्थाप्यhaving raised
उत्थाप्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Prior action/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootut + √sthā (स्था धातु)
Formक्त्वान्त (Gerund/Absolutive), परस्मैपदी-प्रयोग; अर्थः—'उत्थाप्य' = having raised/caused to rise
ताम्her/that (f.)
ताम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
तूर्णम्quickly
तूर्णम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottūrṇa (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
प्रायश्चित्तविधिम्the rule/procedure of expiation
प्रायश्चित्तविधिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootprāyaścitta + vidhi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (prāyaścittasya vidhiḥ)
ततःthen
ततः:
Kāla (Temporal/काल)
TypeIndeclinable
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formअव्यय (adverb: 'then/thereafter')
तस्मात्therefore
तस्मात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतस्मात्-इति अव्ययीभूत-तसिल् (ablatival adverb: 'therefore')
आदिशinstruct, tell
आदिश:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootā + √diś (दिश् धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यम-पुरुष (2nd person), एकवचन, परस्मैपद
मेto me
मे:
Sampradāna (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी-एकवचन रूप (enclitic 'me'); अत्र चतुर्थी (Dative) अधिकयुक्तम्
क्षिप्रम्quickly
क्षिप्रम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootkṣipra (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
येनby which
येन:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन; सम्बन्धक-प्रयोग (relative)
शुद्धिःpurification
शुद्धिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootśuddhi (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
प्रजायतेarises, comes about
प्रजायते:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootpra + √jan (जन् धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन, आत्मनेपद

Śatānanda (deduced)

Type: kshetra

Scene: A distressed petitioner addresses a venerable ṛṣi, hands folded, pleading for immediate instruction on expiation and purity; an ashram setting near a sacred waterbody implied by tīrtha-mahātmya ambience.

G
Gautama
Ś
Śatānanda
P
Prāyaścitta
Ś
Śuddhi (purification)

FAQs

Dharma is restored through prāyaścitta and śuddhi; longing must be guided into lawful purification rather than impulsive action.

The request for expiation occurs within the Hāṭakeśvara-kṣetra Māhātmya in the Nāgara Khaṇḍa.

The verse explicitly asks for a prāyaścitta-vidhi (expiation procedure) leading to śuddhi (purification), though the exact rite is not detailed in this line.