Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 51

ततः स मनसि ध्यात्वा कुष्ठव्याधिपरिक्षयम् । स्नानं चक्रे यथान्यायं श्रद्धया परया युतः

tataḥ sa manasi dhyātvā kuṣṭhavyādhiparikṣayam | snānaṃ cakre yathānyāyaṃ śraddhayā parayā yutaḥ

Lalu baginda merenung dalam hati akan lenyapnya sepenuhnya penyakit kusta, dan baginda pun mandi suci menurut tata cara yang benar, dipenuhi śraddhā yang tertinggi.

ततःthen
ततः:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध-काल)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
मनसिin (his) mind
मनसि:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; अधिकरणे ‘in the mind’
ध्यात्वाhaving contemplated
ध्यात्वा:
Kriya (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootध्या (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund); ‘having meditated/thought’
कुष्ठव्याधिपरिक्षयम्the complete destruction of the leprosy-disease
कुष्ठव्याधिपरिक्षयम्:
Karma (Object of dhyātvā/कर्म)
TypeNoun
Rootकुष्ठ (प्रातिपदिक) + व्याधि (प्रातिपदिक) + परि-क्षय (प्रातिपदिक)
Formसमास (बहुपद-तत्पुरुष/षष्ठी-तत्पुरुषभाव): ‘कुष्ठ-व्याधेः परिक्षयः’; पुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
स्नानम्bath
स्नानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
चक्रेperformed
चक्रे:
Kriya (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलिट् (परिपूर्णभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; ‘he did/performed’
यथान्यायम्according to proper rule
यथान्यायम्:
Sambandha (Adverbial manner/रीति)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय) + न्याय (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास; अव्ययवत् प्रयोगः; अर्थे ‘according to rule’
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; करण/सहभावे ‘with faith’
परयाsupreme, great
परया:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; विशेषणं ‘श्रद्धया’
युतःendowed (with)
युतः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootयुत (प्रातिपदिक; √युज्-भाव)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP) ‘joined/endowed’; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तृविशेषणं ‘सः’

Sūta

Tirtha: Śaṅkha-tīrtha

Type: kund

Scene: At the water’s edge, the king pauses, closes his eyes in contemplation of cure, then enters the tīrtha and bathes with reverent precision.

S
Sūta
K
King
Ś
Śaṅkha-tīrtha (context)
K
Kuṣṭha (leprosy)

FAQs

Purāṇic rites bear fruit when performed with both correct method and deep faith.

The bath is performed at Śaṅkha-tīrtha, the focal tīrtha of this passage.

Meditative intention (saṅkalpa) for healing and snāna performed yathā-nyāya (according to injunction).