Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 27

जेपुर्जप्यं मुनिवरा व्याधविद्धा मृगा इव । जहुः कांतिं च सूर्याद्या नीहाराश्छांदयन्दिशः

jepurjapyaṃ munivarā vyādhaviddhā mṛgā iva | jahuḥ kāṃtiṃ ca sūryādyā nīhārāśchāṃdayandiśaḥ

Para resi yang mulia mempercepatkan japa, seakan rusa yang terkena panah pemburu. Matahari dan segala cahaya langit pun pudar sinarnya, dan kabus tebal menyelubungi segenap penjuru.

जेपुःmuttered, recited
जेपुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√जप् (जपति) (धातु)
Formलिट् (Perfect); प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
जप्यम्(that which is) to be recited; a mantra
जप्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootजप्य (प्रातिपदिक) < √जप् (धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन; यत्-प्रत्ययान्त (gerundive/भाव्य) = ‘to be recited’; कर्मपदम्
मुनिवराःthe best sages
मुनिवराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक) + वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; कर्मधारयः (वराः मुनयः) = excellent sages
व्याध-विद्धाःpierced by hunters
व्याध-विद्धाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootव्याध (प्रातिपदिक) + विद्ध (प्रातिपदिक) < √व्यध्/√विध् (धातु)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त; समासः तृतीया-तत्पुरुषः (व्याधेन विद्धाः) = pierced by a hunter; विशेषणम् of मृगाः
मृगाःdeer
मृगाः:
Upamana (Standard of comparison/उपमान)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन
इवlike, as
इव:
Sambandha (Comparison marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय (उपमा-सूचक/particle of comparison)
जहुःabandoned, lost
जहुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√हा (जहाति) (धातु)
Formलिट् (Perfect); प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
कान्तिम्splendour, light
कान्तिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकान्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया (2nd), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय/ conjunction)
सूर्य-आद्याःthe sun and others
सूर्य-आद्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूर्य (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; समासः तत्पुरुषः (सूर्यः आदिः येषाम्) = the sun and others
नीहाराःmists, fogs
नीहाराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनीहार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन
छादयन्covering
छादयन्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√छद् (छादयति) (धातु)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्त कृदन्त (present active participle); पुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषणरूपेण कर्तरि = covering
दिशःthe directions
दिशः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया (2nd), बहुवचन

Narrator (Sūta/Lomaharṣaṇa tradition)

Listener: Pṛthāsuta (addressed in adjacent verse) / epic-audience

Scene: Sages, startled like wounded deer, quicken their japa; the sun’s brilliance fades; mist curtains the horizons, swallowing the directions.

M
Munis (sages)
S
Sun (Sūrya)
L
Luminaries
M
Mist (Nīhāra)

FAQs

In times of cosmic disturbance, the sages respond with japa—showing mantra as a stabilizing dharmic refuge.

No tīrtha is specified; the verse highlights the rishis’ spiritual response rather than a pilgrimage location.

Japa (muttered recitation) is explicitly referenced as the sages’ practice in response to ominous signs.