Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 37

सृष्टेःकरण सामर्थ्यं सृष्टिरक्षाप्रवीणता । विधिना विष्णुना प्रापि विश्वेशानुग्रहात्परात्

sṛṣṭeḥkaraṇa sāmarthyaṃ sṛṣṭirakṣāpravīṇatā | vidhinā viṣṇunā prāpi viśveśānugrahātparāt

Bahkan kekuatan Sang Pencipta untuk membentuk alam, dan kecekapan Viṣṇu memelihara ciptaan, semuanya diperoleh melalui rahmat tertinggi Viśveśvara.

सृष्टेःof creation
सृष्टेः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसृष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन
करणmaking; producing
करण:
Sambandha (Qualifier/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकरण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; ‘सामर्थ्यम्’ इत्यस्य विशेषण-पूर्वपदम् (creating/doing)
सामर्थ्यम्capacity/power
सामर्थ्यम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसामर्थ्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
सृष्टि-रक्षा-प्रवीणताskill in protecting creation
सृष्टि-रक्षा-प्रवीणता:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसृष्टि (प्रातिपदिक) + रक्षा (प्रातिपदिक) + प्रवीणता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (सृष्टेः रक्षा-प्रवीणता)
विधिनाby Brahmā (Vidhī)
विधिना:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootविधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
विष्णुनाby Viṣṇu
विष्णुना:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
प्रापिobtained/attained
प्रापि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआप् (धातु) + प्र (उपसर्ग)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपदम्; धातुः आप् (to obtain)
विश्वेश-अनुग्रहात्from the grace of Viśveśa
विश्वेश-अनुग्रहात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootविश्वेश (प्रातिपदिक) + अनुग्रह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (विश्वेशस्य अनुग्रहः)
परात्supreme; from the highest
परात्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th), एकवचन; विशेषणम् (अनुग्रहात्)

Skanda (deduced; Kāśīkhaṇḍa narrative convention)

V
Viśveśvara
B
Brahmā (Vidhi)
V
Viṣṇu

FAQs

All divine powers and cosmic roles ultimately depend on the supreme grace of Viśveśvara.

Implicitly Kāśī through the glorification of Viśveśvara, Kāśī’s presiding Lord.

None; the verse is doctrinal, emphasizing dependence on Śiva’s anugraha (grace).