Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 52

अक्षालितपदद्वद्व आचांतोऽप्यशुचिर्म्मतः । त्रिः पीत्वांबु विशुद्ध्यर्थं ततः खानि विशोधयेत्

akṣālitapadadvadva ācāṃto'pyaśucirmmataḥ | triḥ pītvāṃbu viśuddhyarthaṃ tataḥ khāni viśodhayet

Jika kedua-dua kaki belum dibasuh, maka walaupun telah melakukan ācamanā seseorang tetap dianggap tidak suci. Untuk penyucian hendaklah meneguk air tiga kali; kemudian bersihkan bukaan-bukaan tubuh (pintu indria).

अक्षालितपदद्वन्द्वःone whose pair of feet is unwashed
अक्षालितपदद्वन्द्वः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअक्षालित (कृदन्त; √क्षल् धोवने, नञ्-पूर्वक क्त) + पदद्वन्द्व (प्रातिपदिक; पद + द्वन्द्व)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेष्य-विशेषणभावः
आचान्तःhaving sipped (water)
आचान्तः:
Karta (कर्ता; with following predicate)
TypeAdjective
Rootआचान्त (कृदन्त; आ-√चम्, क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्तरि क्त (past participle)
अपिeven/though
अपि:
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अपवाद/समुच्चय (particle)
अशुचिःimpure
अशुचिः:
Karta-predicate (कर्तृ-विशेषण)
TypeAdjective
Rootअशुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण
मतःis considered
मतः:
Kriya (copular sense)
TypeAdjective
Rootमत (कृदन्त; √मन् ज्ञाने, क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मणि/भावे क्त; ‘इति मतः’ = ‘is considered’
त्रिःthrice
त्रिः:
TypeIndeclinable
Rootत्रिः (अव्यय)
Formअव्यय; संख्यावाचक-क्रियाविशेषण (numeral adverb)
पीत्वाhaving drunk
पीत्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Root√पा (धातु; पाने)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund), पूर्वकालिक क्रिया
अम्बुwater
अम्बु:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootअम्बु (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
विशुद्ध्यर्थम्for purification
विशुद्ध्यर्थम्:
Prayojana (प्रयोजन/Purpose)
TypeNoun
Rootविशुद्ध्यर्थ (प्रातिपदिक; विशुद्धि + अर्थ)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; प्रयोजनार्थे (accusative of purpose)
ततःthen/thereafter
ततः:
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रम/अपादानार्थक (then/from that)
खानिthe openings (sense-organs)
खानि:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
विशोधयेत्should cleanse
विशोधयेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√शुध् (धातु; शुद्धौ)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद; causative sense (शोधयति)

Sūta (deduced, Brāhma Khaṇḍa narration style)

Scene: A devotee at a threshold: washing feet at a small basin, then sipping water thrice, then touching eyes/ears/nose as symbolic cleansing of openings.

Ā
Ācamana
P
Pādaprakṣālana (washing feet)
K
Khāni (sense-openings)

FAQs

Outer cleanliness supports inner discipline; dharma requires completeness in small observances.

No pilgrimage location is mentioned; the verse teaches general śauca practice.

Wash both feet; sip water three times for ācamana; then purify the sense-openings (khāni).