Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 73

यम उवाच व्यग्रोऽहं सततं ब्रह्मन्प्राणिनां सुखदुःखिनाम् । तत्तत्कर्मानुसारेण गतिं दातुं सुखेतराम्

yama uvāca vyagro'haṃ satataṃ brahmanprāṇināṃ sukhaduḥkhinām | tattatkarmānusāreṇa gatiṃ dātuṃ sukhetarām

Yama berkata: “Wahai Brahmana, aku sentiasa sibuk dengan makhluk yang mengalami suka dan duka—mengurniakan kepada mereka gati (destinasi) masing-masing menurut karma, sama ada bahagia ataupun sebaliknya.”

यमःYama
यमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
व्यग्रःbusy, occupied
व्यग्रः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootव्यग्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (अहम्)
अहम्I
अहम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
सततम्constantly
सततम्:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootसतत (प्रातिपदिक/अव्ययीभाववत्)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
ब्रह्मन्O Brahman (sage)
ब्रह्मन्:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन
प्राणिनाम्of living beings
प्राणिनाम्:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootप्राणिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), बहुवचन
सुखदुःखिनाम्of the happy and the unhappy
सुखदुःखिनाम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुखिन् (प्रातिपदिक) + दुःखिन् (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-समास (सुखिनश्च दुःखिनश्च); पुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (प्राणिनाम्)
तत्each respective
तत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, अव्ययीभाववत् पुनरुक्ति-प्रयोग (tad-tad = each/that respective); द्वितीया-सम्बन्ध
तत्that (repeated)
तत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुनरुक्ति-भाग (tad-tad)
कर्मdeed, action
कर्म:
Sambandha (Compound member)
TypeNoun
Rootकर्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रातिपदिक-आधार (समासाङ्ग)
अनुसारेणaccording to
अनुसारेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअनुसार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), एकवचन; (समासे: कर्म + अनुसार)
गतिम्destination, course
गतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
दातुम्to give
दातुम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeVerb
Rootदा (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (Infinitive), परस्मैपद-धातु
सुखेतराम्other-than-happy (painful)
सुखेतराम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुख (प्रातिपदिक) + इतर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (सुखा च इतरा च = सुखेतरा; here as 'other than happiness' i.e., painful); स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (गतिम्)

Yama

Listener: Brahmin interlocutor (contextual; addressed as ‘brahman’)

Scene: Yama, stern yet composed, speaks of his ceaseless duty: assigning beings their post-mortem paths according to karma, amid attendants and the imagery of scales/records.

Y
Yama
K
Karma
G
Gati (afterlife destination)

FAQs

Karma determines one’s post-death course; moral causality is administered impartially through Yama’s governance.

No single tirtha is praised in this verse; it provides the ethical framework (karma and gati) that underlies māhātmya narratives.

None explicitly; the focus is on karmic accountability rather than a named rite.