Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 32

वर्जयित्वा कुरुक्षेत्रं विशालां विरजां गयाम् । स्नानं सुरार्चनं चैव श्राद्धे वै पिण्डपातनम्

varjayitvā kurukṣetraṃ viśālāṃ virajāṃ gayām | snānaṃ surārcanaṃ caiva śrāddhe vai piṇḍapātanam

Dengan pengecualian Kurukṣetra, Viśālā, Virajā dan Gayā: hendaklah dilakukan mandi suci dan pemujaan para dewa; dan dalam upacara śrāddha, persembahan piṇḍa (bebola nasi) memang ditetapkan.

वर्जयित्वाhaving excluded; excepting
वर्जयित्वा:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवर्ज् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (absolutive/gerund)
कुरुक्षेत्रम्Kurukṣetra
कुरुक्षेत्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकुरु-क्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुषः: कुरूणां क्षेत्रम्)
विशालाम्Viśālā (a sacred place)
विशालाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविशाला (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; (तीर्थ-नाम)
विरजाम्Virajā (a sacred place/river)
विरजाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविरजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; (तीर्थ-नाम)
गयाम्Gayā
गयाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; (तीर्थ-नाम)
स्नानम्bathing
स्नानम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सुरार्चनम्worship of the gods
सुरार्चनम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुर-अर्चन (प्रातिपदिक; सुर + अर्चन)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; तत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुषः: सुराणाम् अर्चनम्)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
एवindeed; just
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-अव्यय (emphatic particle)
श्राद्धेin the śrāddha rite
श्राद्धे:
Adhikarana (Context/अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्राद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
वैindeed
वै:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक/खल्वर्थक-अव्यय (assertive particle)
पिण्डपातनम्offering/dropping of rice-balls (piṇḍa)
पिण्डपातनम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपिण्ड-पातन (प्रातिपदिक; पिण्ड + पातन)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; तत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुषः: पिण्डस्य पातनम्)

Unspecified (Revā Khaṇḍa narrative voice)

Tirtha: Kurukṣetra / Viśālā / Virajā / Gayā (exceptional śrāddha-tīrthas named)

Type: kshetra

Listener: Pārtha (Arjuna) implied by immediate context

Scene: A map-like sacred tableau: four highlighted tīrthas with emblematic rites—Kurukṣetra with sacred field and saras; Gayā with piṇḍa offerings; Viśālā and Virajā with river/temple markers; pilgrims bathing and performing deva-arcana.

K
Kurukṣetra
V
Viśālā
V
Virajā
G
Gayā
S
Snāna
S
Surārcana
Ś
Śrāddha
P
Piṇḍa (Piṇḍadāna)

FAQs

Pilgrimage is structured by clear ritual duties—bathing, deity worship, and ancestral offerings—while acknowledging special tīrthas with distinct rules.

Kurukṣetra, Viśālā, Virajā, and Gayā are explicitly named as special/exception tīrthas within broader tīrtha-vidhi discussion.

Snāna (sacred bathing), surārcana (worship of deities), and during śrāddha, piṇḍapātana/piṇḍadāna (offering piṇḍas).