Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 47

अनसूयोवाच । तपसा सिध्यते स्वर्गस्तपसा परमा गतिः । तपसा चार्थकामौ च तपसा गुणवान्सुतः । तप एव च मे विप्राः सर्वकामफलप्रदम्

anasūyovāca | tapasā sidhyate svargastapasā paramā gatiḥ | tapasā cārthakāmau ca tapasā guṇavānsutaḥ | tapa eva ca me viprāḥ sarvakāmaphalapradam

Anasūyā berkata: “Dengan tapa tercapai syurga; dengan tapa dicapai tujuan tertinggi. Dengan tapa diperoleh artha dan kāma; dengan tapa diperoleh putera yang berbudi. Tapa semata-mata, wahai brāhmaṇa, mengurniakan buah bagi segala tujuan.”

अनसूयाAnasūyā
अनसूया:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअनसूया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन (Singular)
तपसाby austerity
तपसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन (Singular)
सिध्यतेis attained/is accomplished
सिध्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसिध् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन (Singular); आत्मनेपद
स्वर्गःheaven
स्वर्गः:
Karma (Object attained/कर्म)
TypeNoun
Rootस्वर्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular)
तपसाby austerity
तपसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन (Singular)
परमाsupreme
परमा:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); विशेषण गतिः-शब्दस्य
गतिःgoal/destination
गतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular)
तपसाby austerity
तपसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन (Singular)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
अर्थकामौwealth and desire
अर्थकामौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअर्थ + काम (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), द्विवचन (Dual); इतरेतर-द्वन्द्वः (artha and kāma)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
तपसाby austerity
तपसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन (Singular)
गुणवान्virtuous/possessing qualities
गुणवान्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगुणवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); विशेषण सुतः-शब्दस्य
सुतःson
सुतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular)
तपःausterity
तपः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular)
एवalone/indeed
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (particle of emphasis/only)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
मेmy
मे:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन (Singular)
विप्राःO Brahmins
विप्राः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), बहुवचन (Plural)
सर्वकामफलप्रदम्granting the fruits of all desires
सर्वकामफलप्रदम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व + काम + फल + प्रद (प्रातिपदिके)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति (Nom/Acc), एकवचन (Singular); षष्ठी-तत्पुरुषः (sarva-kāma-phala-prada = giver of fruits of all desires); विशेषण तपः-शब्दस्य

Anasūyā

Tirtha: Revā-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and sages (frame typical)

Scene: Anasūyā speaks with serene authority; a subtle radiance surrounds her as she enumerates the fruits of tapas; listeners sit attentively in a hermitage by the river.

A
Anasūyā
V
Vipras
S
Svarga
P
Paramā Gati
A
Artha
K
Kāma

FAQs

Tapas—disciplined spiritual effort—functions as a universal purifier and accomplisher, supporting both worldly aims and the highest liberation.

The verse is doctrinal rather than geographical; its placement in the Revā Khaṇḍa contributes to the region’s dharmic ethos.

Tapas itself is upheld as the central discipline; no single rite (snāna/dāna/japa) is specified in this verse.