Shloka 26

मुष्टिप्रहाराभिहतोविरूपाक्षोनिशाचरः ।तेनखडगेनसङ्कृद्दस्सुग्रीवस्यचमूमुखे ।।।।कवचंपातयामासपद्भ्यामभिहतोऽऽपतत् ।

muṣṭiprahārābhihato virūpākṣo niśācaraḥ | tena khaḍgena saṅkruddhaḥ sugrīvasya camūmukhe || kavacaṃ pātayāmāsa padbhyām abhihato 'patat ||

Dipukul oleh tumbukan Sugriva, Virupaksa si pengembara malam menjadi murka; lalu dengan pedang itu, di hadapan barisan hadapan, dia menumbangkan baju zirah Sugriva. Kemudian, setelah dihentam pada kaki, Sugriva pun rebah.

मुष्टि-प्रहार-अभिहतःstruck by a fist-blow
मुष्टि-प्रहार-अभिहतः:
विशेषण (predicate/attribute)
TypeAdjective
Rootअभि-√हन् (धातु) + मुष्टि (प्रातिपदिक) + प्रहार (प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समास: तत्पुरुष (मुष्ट्या प्रहारः इति; तेन अभिहतः)
विरूपाक्षःVirupaksha
विरूपाक्षः:
कर्ता (Karta/Agent)
TypeNoun
Rootविरूपाक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; व्यक्तिनाम (proper noun)
निशाचरःnight-ranger (rakshasa)
निशाचरः:
अपादान/सम्बोधन-न (appositional to subject)
TypeNoun
Rootनिशाचर (प्रातिपदिक: निशा+चर)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समास: तत्पुरुष (निशायां चरः)
तेनwith that
तेन:
करण (Karana/Instrument)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुं, तृतीया, एकवचन; सर्वनाम
खड्गेनwith a sword
खड्गेन:
करण (Karana/Instrument)
TypeNoun
Rootखड्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
सङ्कृद्धःenraged
सङ्कृद्धः:
विशेषण (attribute of subject)
TypeAdjective
Rootसम्-√क्रुध् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अर्थ: अत्यन्तं क्रुद्धः
सुग्रीवस्यof Sugriva
सुग्रीवस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootसुग्रीव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; व्यक्तिनाम
चमू-मुखेat the army-front
चमू-मुखे:
अधिकरण (Adhikarana/Location)
TypeNoun
Rootचमूमुख (प्रातिपदिक: चमू+मुख)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; समास: तत्पुरुष (चम्वाः मुखम् = front of the army)
कवचम्armor
कवचम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootकवच (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
पातयामासcaused to fall/knocked off
पातयामास:
क्रिया (main verb)
TypeVerb
Root√पत् (धातु)
Formणिच्-प्रयोजक (causative) + लिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
पद्भ्याम्with (his) two feet
पद्भ्याम्:
करण (Karana/Instrument)
TypeNoun
Rootपद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, द्विवचन (Instrumental dual)
अभिहतःstruck
अभिहतः:
विशेषण (attribute of subject)
TypeAdjective
Rootअभि-√हन् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अपतत्fell down
अपतत्:
क्रिया (main verb)
TypeVerb
Root√पत् (धातु)
Formलङ् (Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद

Hit by the fist, Virupaksha became very angry and tore the armor of Sugriva by his sword in the forefront of the army. Wounded severely, Sugriva fell on his feet.

S
Sugrīva
V
Virūpākṣa
N
Niśācara
K
Khaḍga (sword)
K
Kavaca (armor)
C
Camū (army)

FAQs

The verse contrasts disciplined valor with wrath: anger (krodha) escalates violence and leads to harsher retaliation, a caution within dharma-guided warfare.

Virūpākṣa, enraged after being punched, strikes back with a sword, knocking down Sugrīva’s armor and causing him to fall.

Sugrīva’s endurance under harm; and, negatively, Virūpākṣa’s krodha (anger) as a driving force.