Previous Verse
Next Verse

Shloka 20

लङ्कादाह-प्रचोदनं तथा वानर-राक्षस-समरारम्भः

The Burning of Lanka and the Outbreak of Battle

सारवन्तिमहार्हाणिगम्भीरगुणवन्ति च ।हेमचन्द्रार्धचन्द्राणिचन्द्रशालोनतानि च ।।6.75.19।।तत्रचित्रगवाक्षाणिसाधिष्ठानानिसर्वशः ।मणिविद्रुमचित्राणिस्पृशन्तीवदिवाकरम् ।।6.75.20।।क्रौञ्चबर्हिबवीणानांभूषणानां च निस्स्वनैः ।नादितान्यचलाभानिवेश्मान्यग्निर्ददाह स ।।6.75.21।।

tatra citragavākṣāṇi sādhiṣṭhānāni sarvaśaḥ |

maṇividrumacitrāṇi spṛśantīva divākaram || 6.75.20 ||

Di sana, di segenap tempat, terdapat jendela-jendela berlukis yang menakjubkan dan bangunan-bangunan tinggi bertingkat; dihias permata dan karang, seolah-olah menyentuh sang surya.

तत्रthere
तत्र:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)
चित्र-गवाक्षाणिdecorated windows
चित्र-गवाक्षाणि:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootचित्र + गवाक्ष (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; समासः—चित्राः गवाक्षाः (कर्मधारय)
स-अधिष्ठानानिwith bases/platforms
स-अधिष्ठानानि:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअधिष्ठान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण; उपसर्ग-सहित (स- = ‘with’)
सर्वशःeverywhere, all over
सर्वशः:
Viśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वशः (अव्यय)
Formप्रकार/व्याप्तिवाचक-अव्यय (adverb: ‘everywhere/entirely’)
मणि-विद्रुम-चित्राणिvariegated with gems and coral
मणि-विद्रुम-चित्राणि:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमणि + विद्रुम + चित्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण; समासः—मणिभिः विद्रुमैः च चित्राणि (तृतीया-तत्पुरुष/बहुपद)
स्पृशन्ति-इवas if touching
स्पृशन्ति-इव:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootस्पृश् (धातु) + इव (अव्यय)
Formवर्तमान-कृदन्त (लट्-प्रत्ययान्त वर्तमानकालिक-प्रत्यय: शतृ), नपुंसक/बहुवचन/प्रथमा (विशेषणवत्); ‘इव’ उपमा-अव्यय
दिवाकरम्the sun
दिवाकरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदिवाकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन

" As Kumbhakarna is killed and his sons are destroyed, Ravana may not putup defence again. I think."

L
Laṅkā
D
Divākara (Sun)
G
Gems (maṇi)

FAQs

Human pride that “reaches the sun” is still bound by moral law; dharma, not grandeur, sustains a civilization.

A vivid cityscape description continues, portraying Laṅkā’s opulence immediately before/while it is being destroyed.

The implied virtue is humility before dharma: prosperity must be aligned with righteousness to endure.