Previous Verse
Next Verse

Shloka 61

कुम्भकर्णवधः

The Slaying of Kumbhakarna

तच्छैलशृङ्गंसहसाविकीर्णंभुजान्तरेतस्यतदाविशाले ।ततोनिषेदुःसहसाप्लवङ्गारक्षोगणाश्चापिमुदाविनेदुः ।।।।

tacchailaśṛṅgaṃ sahasā vikīrṇaṃ bhujāntare tasya tadā viśāle | tato niṣeduḥ sahasā plavaṅgā rakṣogaṇāś cāpi mudā vinēduḥ ||

Puncak gunung itu serta-merta berkecai di antara bahunya yang lebar. Maka para Vānara pun terhenyak dalam dukacita, sedangkan bala Rākṣasa mengaum bersorak kegembiraan.

tatthat
tat:
कर्म (object; with śailaśṛṅgam as apposition/qualification)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; नपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया एकवचन (nom./acc. sg. neut.)
śailaśṛṅgammountain-peak
śailaśṛṅgam:
कर्म (object)
TypeNoun
Rootśaila + śṛṅga (प्रातिपदिके) — समासः
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया एकवचन (acc. sg. neut.); षष्ठी-तत्पुरुषः (śailasya śṛṅgam = peak of a mountain)
sahasāsuddenly/forcefully
sahasā:
क्रियाविशेषण (manner)
TypeIndeclinable
Rootsahasā (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
vikīrṇamscattered, shattered
vikīrṇam:
विशेषण (qualifier of śailaśṛṅgam)
TypeAdjective
Rootवि + √kṝ (कॄ) → vikīrṇa (कृदन्त-प्रातिपदिक; भूतकर्मणि/भूतकृदन्त)
Formकृदन्त (क्त); नपुंसकलिङ्ग; द्वितीया एकवचन (acc. sg. neut.); कर्मणि प्रयोगः (scattered/broken to pieces)
bhujāntarebetween (his) shoulders/arms
bhujāntare:
अधिकरण (location)
TypeNoun
Rootbhuja + antara (प्रातिपदिके) — समासः
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी एकवचन (loc. sg. neut.); षष्ठी-तत्पुरुषः (bhujayoḥ antaram = between the arms/shoulders)
tasyaof him / his
tasya:
सम्बन्ध (genitive relation: 'of him')
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग; षष्ठी एकवचन (gen. sg.)
tadāthen
tadā:
क्रियाविशेषण (time)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; कालवाचक क्रियाविशेषण (temporal adverb)
viśālebroad, wide
viśāle:
विशेषण (qualifier of bhujāntare)
TypeAdjective
Rootviśāla (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी एकवचन (loc. sg. neut.); विशेषण (agreeing with bhujāntare)
tataḥthereafter
tataḥ:
क्रियाविशेषण (sequence)
TypeIndeclinable
Roottataḥ (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; क्रम/अपादानार्थक क्रियाविशेषण (thereafter/from that point)
niṣeduḥsat down, settled
niṣeduḥ:
क्रिया (action)
TypeVerb
Rootनि + √sad (सद्) (धातु) → niṣad (तिङन्त)
Formलिट् (परस्मैपद; perfect); प्रथमपुरुष; बहुवचन (3rd person plural); अर्थः—'sat down/settled'
sahasāsuddenly/at once
sahasā:
क्रियाविशेषण (manner)
TypeIndeclinable
Rootsahasā (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
plavaṅgāḥmonkeys
plavaṅgāḥ:
कर्ता (agent/subject of niṣeduḥ)
TypeNoun
Rootplavaṅga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन (nom. pl. masc.)
rakṣogaṇāḥtroops of rakshasas
rakṣogaṇāḥ:
कर्ता (agent/subject of vineduḥ)
TypeNoun
Rootrakṣas + gaṇa (प्रातिपदिके) — समासः
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन (nom. pl. masc.); षष्ठी-तत्पुरुषः (rakṣasāṃ gaṇaḥ = troop of rakṣasas)
caand
ca:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक (conjunction)
apialso
api:
निपात (particle modifying rakṣogaṇāḥ)
TypeIndeclinable
Rootapi (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/समुच्चयार्थक (particle: also/even)
mudāwith joy
mudā:
करण (instrument/means; manner)
TypeNoun
Rootmudā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; तृतीया एकवचन (instr. sg. fem.); हेतौ/साधनभावे (by/with joy)
vineduḥroared, shouted
vineduḥ:
क्रिया (action)
TypeVerb
Rootवि + √nad (नद्) (धातु) → vinad (तिङन्त)
Formलिट् (परस्मैपद; perfect); प्रथमपुरुष; बहुवचन (3rd person plural); अर्थः—'roared/sounded'

Then the mountain peak dropped on the chest broke into pieces. Thereafter the monkeys were despaired, and Rakshasas roared in joy.

K
Kumbhakarṇa
V
Vānara army (Plavaṅgas)
R
Rākṣasa troops
M
Mountain peak

FAQs

The verse cautions that external outcomes can mislead: dharma is not measured by momentary cheers or despair, but by steadfast commitment to the righteous cause.

Sugrīva’s mountain strike breaks apart; morale shifts—Vānaras falter, Rākṣasas exult.

Collective resilience is tested; the righteous side must recover composure and continue despite a setback.