Previous Verse
Next Verse

Shloka 3

दुर्योधनस्य लज्जा-प्रायोपवेशविचारः

Duryodhana’s Shame and Consideration of Prāyopaveśa

(तवाद्य पृथिवी राजन्नखिला सागराम्बरा | सपर्वतवनारामा सह स्थावरजड़मा ।।) “राजन! पर्वत, वन, उद्यान एवं स्थावर-जड़मोंसहित यह सारी समुद्रपर्यना पृथ्वी आज तुम्हारे अधिकारमें है ।। प्राच्याश्न दाक्षिणात्याश्व प्रतीच्योदीच्यवासिन: । कृता: करप्रदा: सर्वे राजानस्ते नराधिप,“नरेश्वर! पूर्व, दक्षिण, पश्चिम और उत्तर दिशाके सभी राजाओंको तुम्हारे लिये करदाता बना दिया है

vaiśampāyana uvāca |

tavādya pṛthivī rājann akhilā sāgarāmbarā |

sa-parvata-vanārāmā saha sthāvara-jaḍāmayā ||

prācyāś ca dākṣiṇātyāś ca pratīcyodīcya-vāsinaḥ |

kṛtāḥ kara-pradāḥ sarve rājānas te narādhipa ||

Vaiśampāyana berkata: “Wahai Raja, pada hari ini seluruh bumi—yang dilingkari lautan—beserta gunung-ganang, rimba, taman-taman kenikmatan, bahkan segala yang tidak bergerak dan tidak bernyawa, berada di bawah kuasamu. Para raja yang mendiami timur, selatan, barat dan utara semuanya telah dijadikan pembayar ufti kepadamu, wahai tuan manusia.”

तवof you/your
तव:
सम्बन्ध
TypePronoun
Rootत्वद्
Form—, षष्ठी, एकवचन
अद्यtoday/now
अद्य:
अधिकारण
TypeIndeclinable
Rootअद्य
पृथिवीthe earth
पृथिवी:
कर्ता
TypeNoun
Rootपृथिवी
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
राजन्O king
राजन्:
सम्बोधन
TypeNoun
Rootराजन्
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
अखिलाentire/whole
अखिला:
विशेषण
TypeAdjective
Rootअखिल
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सागरwith the ocean
सागर:
सह (सहयोग)
TypeNoun
Rootसागर
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
अम्बराwith the sky
अम्बरा:
सह (सहयोग)
TypeNoun
Rootअम्बर
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
with
:
TypeIndeclinable
Root
पर्वतwith mountains
पर्वत:
सह (सहयोग)
TypeNoun
Rootपर्वत
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
वनwith forests
वन:
सह (सहयोग)
TypeNoun
Rootवन
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
आरामाwith gardens/parks
आरामा:
सह (सहयोग)
TypeNoun
Rootआराम
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
सहtogether with
सह:
TypeIndeclinable
Rootसह
स्थावरimmobile (beings/things)
स्थावर:
सह (सहयोग)
TypeAdjective
Rootस्थावर
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
जडैःinert (things)
जडैः:
सह (सहयोग)
TypeAdjective
Rootजड
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
इयम्this
इयम्:
कर्ता
TypePronoun
Rootइदम्
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
साराall/entire
सारा:
विशेषण
TypeAdjective
Rootसर्व
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
समुद्रocean/sea
समुद्र:
कर्म (गन्तव्य-सीमा)
TypeNoun
Rootसमुद्र
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
पर्यन्ताbounded by/ending at
पर्यन्ता:
विशेषण
TypeAdjective
Rootपर्यन्त
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अस्तिis/exists
अस्ति:
TypeVerb
Rootअस्
Formलट् (वर्तमान), प्रथम, एकवचन
प्राच्याःeastern
प्राच्याः:
विशेषण
TypeAdjective
Rootप्राच्य
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
and
:
TypeIndeclinable
Root
दाक्षिणात्याःsouthern
दाक्षिणात्याः:
विशेषण
TypeAdjective
Rootदाक्षिणात्य
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
and
:
TypeIndeclinable
Root
प्रतीच्याःwestern
प्रतीच्याः:
विशेषण
TypeAdjective
Rootप्रतीच्य
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
and
:
TypeIndeclinable
Root
उदीच्यnorthern
उदीच्य:
विशेषण
TypeAdjective
Rootउदीच्य
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
वासिनःdwellers/inhabitants
वासिनः:
कर्ता
TypeNoun
Rootवासिन्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
कृताःmade/turned (into)
कृताः:
TypeParticiple
Rootकृ
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन, क्त (भूतकर्मणि/भूतकृदन्त)
करtribute/tax
कर:
कर्म
TypeNoun
Rootकर
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
प्रदाःgiving/paying
प्रदाः:
विशेषण
TypeAdjective
Rootप्रदा
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
सर्वेall
सर्वे:
विशेषण
TypeAdjective
Rootसर्व
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
राजानःkings
राजानः:
कर्ता
TypeNoun
Rootराजन्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तेfor you/to you
ते:
सम्प्रदान
TypePronoun
Rootत्वद्
Form—, चतुर्थी, एकवचन
नराधिपO lord of men (king)
नराधिप:
सम्बोधन
TypeNoun
Rootनराधिप
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन

वैशम्पायन उवाच

V
Vaiśampāyana
T
the King (addressed as rājan/narādhipa/nareśvara)
P
Pṛthivī (the earth/realm)
S
Sāgara (the ocean)
P
Parvata (mountains)
V
Vana (forests)
Ā
Ārāma (groves/parks)
P
Prācya (eastern regions)
D
Dākṣiṇātya (southern regions)
P
Pratīcya (western regions)
U
Udīcya (northern regions)
R
Rājānaḥ (regional kings)

Educational Q&A

The verse highlights the scope of royal authority—extending over the whole ocean-bounded earth and its resources—and implicitly points to rajadharma: such power entails the obligation to protect, administer fairly, and avoid arrogance, since dominion over land and peoples is a moral trust, not merely a prize.

Vaiśampāyana reports that the addressed king has attained overarching sovereignty: the entire earth is said to be under his control, and kings from all four directions have been made tributary, paying taxes/tribute to him.