Naadbindu
विस्मृत्य सकलं बाह्यं नादे दुग्धाम्बुवन् मनः ।
एकीभूयाथ सहसा चिदाकाशे विलीयते ॥३९॥
विस्मृत्य । सकलम् । बाह्यम् । नादे । दुग्ध-अम्बु-वत् । मनः ।
एकीभूय । अथ । सहसा । चित्-आकाशे । विलीयते ॥३९॥
vismṛtya sakalaṃ bāhyaṃ nāde dugdhāmbu-van manaḥ |
ekībhūyātha sahasā cidākāśe vilīyate ||39||
सर्व बाह्य विसरून, नादात दूध-पाण्यासारखे मन एकरूप होऊन, सहसा चिदाकाशात—चैतन्य-आकाशात लीन होते।
Having forgotten all that is external, the mind, like milk and water in nāda, having become one, suddenly dissolves in the space of consciousness (cid-ākāśa).