Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 80

प्रणम्य स द्विजश्रेष्ठः शाकल्यं च द्विजोत्तमम् । शांत्यर्थं मम हर्म्ये त्वं कल्ये शिष्यं समादिश । येन मे जायते शांतिः शरीरस्य द्विजोत्तम

praṇamya sa dvijaśreṣṭhaḥ śākalyaṃ ca dvijottamam | śāṃtyarthaṃ mama harmye tvaṃ kalye śiṣyaṃ samādiśa | yena me jāyate śāṃtiḥ śarīrasya dvijottama

प्रणाम करून त्या श्रेष्ठ ब्राह्मणाने द्विजोत्तम शाकल्यास म्हटले—“शांतीसाठी उद्या माझ्या राजवाड्यात एक शिष्य पाठविण्याची आज्ञा द्या, ज्यामुळे माझ्या शरीराला शांती लाभेल, हे द्विजोत्तम।”

प्रणम्यhaving bowed
प्रणम्य:
Kriya (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-नम् (धातु) + त्वा (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (gerund)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; सर्वनाम
द्विजश्रेष्ठःthe best of Brahmins
द्विजश्रेष्ठः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + श्रेष्ठ (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
शाकल्यम्Śākalya
शाकल्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशाकल्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
and
:
Sambandha (Conjunction/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
द्विजोत्तमम्the excellent Brahmin
द्विजोत्तमम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास; पुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
शान्त्यर्थम्for peace
शान्त्यर्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeIndeclinable
Rootशान्ति (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formचतुर्थी-तत्पुरुष (śāntyai artham); अव्ययीभाववत् प्रयोगः; प्रयोजनार्थक-अव्यय = 'for the sake of peace'
ममmy
मम:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6), एकवचन; सर्वनाम
हर्म्येin (my) mansion
हर्म्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootहर्म्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (1), एकवचन; सर्वनाम
कल्येtomorrow (at dawn)
कल्ये:
Kāla (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootकल्य (प्रातिपदिक)
Formकालवाचक-अव्यय/सप्तमी-एकवचन-प्रयोगः (locative used adverbially) = 'tomorrow/at dawn'
शिष्यम्a disciple
शिष्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशिष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
समादिशappoint/instruct
समादिश:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-आ-दिś् (धातु)
Formलोट् (आज्ञार्थ), मध्यमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
येनby which/so that
येन:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया (3), एकवचन; सर्वनाम
मेto me/for me
मे:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी (6/4), एकवचन; एन्क्लिटिक रूप
जायतेarises/is produced
जायते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootजन् (धातु)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, एकवचन, आत्मनेपद
शान्तिःpeace
शान्तिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशान्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
शरीरस्यof (my) body
शरीरस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन
द्विजोत्तमO best Brahmin
द्विजोत्तम:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास; पुंलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन

Pārthiva (the king) addressing Śākalya

Scene: A foremost brāhmaṇa bows and addresses Śākalya respectfully, requesting that a disciple be sent to the palace at dawn to perform pacification for bodily relief.

Ś
Śākalya
Ś
Śiṣya (disciple)
Ś
Śānti
H
Harmya (palace)

FAQs

Kingship in dharma is upheld by humility before spiritual authority; healing and peace are sought through respectful reliance on learned teachers.

Though this verse is set in the palace, it belongs to a tīrtha-māhātmya narrative where sacred rites and their efficacy are framed by pilgrimage tradition.

Sending a qualified disciple to perform śānti procedures (pacificatory rites) to restore bodily well-being.