Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 89

ध्रुव उवाच । अवैत मां मुनिवराः सुनीत्युदरसंभवम् । उत्तानपादतनयं ध्रुवं निर्विण्णमानसम्

dhruva uvāca | avaita māṃ munivarāḥ sunītyudarasaṃbhavam | uttānapādatanayaṃ dhruvaṃ nirviṇṇamānasam

ध्रुव म्हणाला—हे मुनिवरांनो, मला ध्रुव म्हणून ओळखा; सुनीतीच्या उदरातून जन्मलेला, राजा उत्तानपादाचा पुत्र, ज्याचे मन संसारापासून विरक्त झाले आहे।

ध्रुवःDhruva
ध्रुवः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootध्रुव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
अवैतknow (you all), recognize
अवैत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअव् + इ (धातु)
Formलोट् (आज्ञार्थ/Imperative), मध्यमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
माम्me
माम्:
Karman (कर्म)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/स्त्री, द्वितीया (2), एकवचन
मुनिवराःO best sages
मुनिवराः:
Sambodhana/Addressed (सम्बोधनार्थ)
TypeNoun
Rootमुनि + वर (प्रातिपदिक; मुनिवर)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; कर्मधारयः (वराः मुनयः)
सुनीतिof Sunīti
सुनीति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसुनीति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन (समासे पूर्वपद)
उदरwomb
उदर:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootउदर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन (समासे मध्यपद)
सम्भवम्born from (the womb of)
सम्भवम्:
Karman (कर्म)
TypeAdjective
Rootसम् + भू (धातु) → सम्भव (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; क्तिन्/अच्-प्रत्ययान्त भाव/कर्तृवाचक-प्रातिपदिक; षष्ठी-तत्पुरुषः (सुनीत्युदरसम्भवः)
उत्तानपादof Uttānapāda
उत्तानपाद:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootउत्तानपाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन (समासे पूर्वपद)
तनयम्son
तनयम्:
Karman (कर्म)
TypeNoun
Rootतनय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (उत्तानपादस्य तनयः)
ध्रुवम्Dhruva
ध्रुवम्:
Karman (कर्म)
TypeNoun
Rootध्रुव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
निर्विण्णdisheartened, dejected
निर्विण्ण:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर् + विद् (धातु) → निर्विण्ण (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; क्त (भूतकर्मणि/Perfect passive participle)
मानसम्mind (as in 'with dejected mind')
मानसम्:
Karman (कर्म)
TypeNoun
Rootमानस (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; उपपद-तत्पुरुषः/षष्ठी-तत्पुरुषः (निर्विण्णं मानसं यस्य)

Dhruva

Tirtha: Kāśī (Vārāṇasī)

Type: kshetra

Listener: munivara-s (sages)

Scene: Young Dhruva, modest yet resolute, introduces himself to assembled sages in a forest near Kāśī; his face shows early renunciation despite royal birth.

D
Dhruva
S
Sunīti
U
Uttānapāda
M
muni (sages)

FAQs

True spiritual pursuit begins with honest self-identification and the awakening of dispassion (vairāgya) toward worldly honor.

The verse is situated in the Kāśīkhaṇḍa framework (Kāśī/Varanasi Māhātmya), though this line itself focuses on Dhruva’s introduction rather than naming a particular tīrtha.

None in this verse; it establishes the speaker and his inner state.