Previous Verse
Next Verse

Shloka 2

Prabhāsa-kṣetra: Circuit of Tīrthas and Shrines Leading to Bhukti and Mokṣa

वसुरुवाच । श्रृणु देवि प्रवक्ष्यामि प्रभासाख्यं सुपुण्यदम् । तीर्थं पापहरं नॄणां भुक्तिमुक्तिप्रदायकम् ॥ २ ॥

vasuruvāca | śrṛṇu devi pravakṣyāmi prabhāsākhyaṃ supuṇyadam | tīrthaṃ pāpaharaṃ nṝṇāṃ bhuktimuktipradāyakam || 2 ||

वसु म्हणाला—हे देवी, ऐक; मी प्रभास नावाच्या अत्यंत पुण्यदायक तीर्थाचे वर्णन करतो. ते मनुष्यांचे पाप हरते आणि भोग व मोक्ष देणारे आहे ॥ २ ॥

वसुःVasu
वसुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवसु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
शृणुlisten
शृणु:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√श्रु (धातु)
Formलोट् लकार (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
देविO goddess/lady
देवि:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन विभक्ति, एकवचन
प्रवक्ष्यामिI shall tell
प्रवक्ष्यामि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + √वच् (धातु)
Formलृट् लकार (Simple Future), उत्तमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
प्रभास-आख्यम्called Prabhāsa
प्रभास-आख्यम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रभास (प्रातिपदिक) + आख्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः (प्रभास इति आख्यं)
सु-पुण्य-दम्bestowing great merit
सु-पुण्य-दम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + पुण्य (प्रातिपदिक) + द (कृदन्त; √दा (धातु) क)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; कृदन्त-विशेषणम्; तत्पुरुषः (सु + पुण्यद)
तीर्थम्a sacred ford/pilgrimage place
तीर्थम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन
पाप-हरम्removing sins
पाप-हरम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाप (प्रातिपदिक) + हर (कृदन्त; √हृ (धातु) अच्/ण्वुलादि-प्रत्ययार्थक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः (पापं हरति)
नॄणाम्of men/people
नॄणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति, बहुवचन
भुक्ति-मुक्ति-प्रदायकम्granting enjoyment and liberation
भुक्ति-मुक्ति-प्रदायकम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootभुक्ति (प्रातिपदिक) + मुक्ति (प्रातिपदिक) + प्रदायक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; समासः—द्वन्द्वः (भुक्ति + मुक्ति) ततः तत्पुरुषः (भुक्तिमुक्त्योः प्रदायकः)

Vasu

Vrata: none

Rasa: {"primary_rasa":"bhakti","secondary_rasa":"adbhuta","emotional_journey":"Assurance and invitation to listen culminate in wonder at the tīrtha’s power—sin-destruction and the rare promise of both enjoyment and liberation."}

V
Vasu
D
Devi
P
Prabhāsa
T
Tīrtha
B
Bhukti
M
Mukti

FAQs

The verse introduces Prabhāsa as a supremely meritorious tīrtha whose defining power is pāpa-haraṇa (removal of sin) and whose fruit spans both dharmic prosperity (bhukti) and the highest aim, liberation (mukti).

While bhakti is not named directly, the verse frames tīrtha-sevā and śravaṇa (listening to the māhātmya) as devotional acts that purify the devotee and make them fit for divine grace leading to both worldly welfare and mokṣa.

No specific Vedāṅga (like Vyākaraṇa or Jyotiṣa) is taught in this line; the practical takeaway is the Purāṇic dharma principle that tīrtha-yātrā and hearing a tīrtha-māhātmya are recognized means of purification (prāyaścitta-like effect) within ritual life.