Shloka 19

या वधूर्दर्शयेदंगं विवृतं श्वशुरस्य हि । पाणिपादाहता राजन् क्रिमिभक्ष्या भवेत्तु सा । वधूहस्तेन यः पापः पादशौचं करोति हि ॥ १९ ॥

yā vadhūrdarśayedaṃgaṃ vivṛtaṃ śvaśurasya hi | pāṇipādāhatā rājan krimibhakṣyā bhavettu sā | vadhūhastena yaḥ pāpaḥ pādaśaucaṃ karoti hi || 19 ||

हे राजन्, जी वधू श्वशुरासमोर आपले अंग उघडे करून दाखवते, ती हातपायांवर आघात होऊन कृमींचे भक्ष्य होते. आणि जो पापी वधूच्या हाताने आपले पाय धुवून/शुद्ध करून घेतो, तोही दोषाचा भागी ठरतो।

याshe who
या:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्धवाचक-सर्वनाम
वधूःthe bride/daughter-in-law
वधूः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवधू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन
दर्शयेत्should show
दर्शयेत्:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; णिच्-प्रयोग (causative: ‘cause to see/show’)
अङ्गम्body/limb
अङ्गम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
विवृतम्uncovered/exposed
विवृतम्:
कर्मविशेषण (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootवि-वृ (धातु) + विवृत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; ‘अङ्गम्’ इत्यस्य विशेषणम्
श्वशुरस्यof the father-in-law
श्वशुरस्य:
सम्बन्ध (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootश्वशुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति (6th/Genitive), एकवचन
हिindeed
हि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)
पाणिपादाहताstruck (in hands and feet)
पाणिपादाहता:
कर्तृविशेषण (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाणि + पाद + आहत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-पूर्वपद (पाणि-पाद) + क्त-प्रत्ययान्त ‘आहत’; स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; ‘सा’ इत्यस्य विशेषणम्
राजन्O king
राजन्:
सम्बोधन (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन विभक्ति (Vocative), एकवचन
क्रिमिभक्ष्याto be eaten by worms; worm-food
क्रिमिभक्ष्या:
कर्तृविशेषण (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootक्रिमि + भक्ष्य (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (क्रिमिणां भक्ष्या = food of worms), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; ‘सा’ इत्यस्य विशेषणम्
भवेत्would become
भवेत्:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
तुindeed/but
तु:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (contrastive particle)
साshe
सा:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
वधूहस्तेनwith the bride’s hand
वधूहस्तेन:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवधू + हस्त (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (वध्वाः हस्तः), पुंलिङ्ग, तृतीया विभक्ति (3rd/Instrumental), एकवचन
यःhe who
यः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्धवाचक-सर्वनाम
पापःsinful person
पापः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; कर्तृविशेषण
पादशौचम्washing/cleaning of the feet
पादशौचम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपाद + शौच (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (पादस्य शौचम्), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
करोतिdoes
करोति:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
हिindeed
हि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)

Narada (addressing a King)

Vrata: none

Rasa: {"primary_rasa":"bhayanaka","secondary_rasa":"bibhatsa","emotional_journey":"Moves from a taboo violation (immodesty before father-in-law) to graphic punitive/repulsive consequences (struck limbs, worm-eaten fate) and extends blame to the man who violates propriety."}

N
Narada

FAQs

It stresses sadācāra (ethical restraint) within the household, teaching that violating modesty and proper boundaries in family relations leads to severe karmic consequences.

By underscoring purity of conduct (śauca) and self-control as supports for sattva and devotional life; bhakti is protected when household behavior aligns with dharma rather than indulgence or impropriety.

It highlights śauca as a practical dharma rule relevant to ritual cleanliness and daily conduct (ācāra), a foundation for proper karma-kāṇḍa observances even though no specific Vedāṅga technicality is taught in this verse.