Previous Verse
Next Verse

Shloka 26

Kāmākṣā-māhātmya (Glory of Kāmākṣā) with Siddhanātha Account

संप्राप्य विद्यां निजवाक्यवाहे निमज्जयेत्पंडितवर्गजातम् । एतां कथां तस्य जगत्पवित्रां श्रृणोति यः कर्णपथप्रयाताम् ॥ २६ ॥

saṃprāpya vidyāṃ nijavākyavāhe nimajjayetpaṃḍitavargajātam | etāṃ kathāṃ tasya jagatpavitrāṃ śrṛṇoti yaḥ karṇapathaprayātām || 26 ||

विद्या प्राप्त करून आपल्या वाणीच्या प्रवाहात पंडितसमूहाला निमग्न करावे. जी ही जगत्पावन कथा कानांच्या मार्गाने ऐकतो, तोही पवित्र होतो.

संप्राप्यhaving attained
संप्राप्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-प्र-आप् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (Gerund); ‘having obtained’
विद्याम्knowledge
विद्याम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootविद्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
निज-वाक्य-वाहेin the flow of his own speech
निज-वाक्य-वाहे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootनिज (प्रातिपदिक) + वाक्य (प्रातिपदिक) + वाह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः (अधिकरण), एकवचनम्; तत्पुरुषः ‘in the stream/vehicle of one’s own words’
निमज्जयेत्should immerse/sink
निमज्जयेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootनि-मज्ज् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्; causative sense in usage ‘should immerse/sink’
पण्डित-वर्ग-जातम्the class of scholars
पण्डित-वर्ग-जातम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपण्डित (प्रातिपदिक) + वर्ग (प्रातिपदिक) + जात (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः ‘the group of scholars’ (जातम् = ‘born/produced’, here ‘collection’)
एताम्this
एताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘this’
कथाम्story
कथाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकथा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्गः, षष्ठी-विभक्तिः (सम्बन्ध), एकवचनम्; ‘of him/of that’
जगत्-पवित्राम्world-purifying
जगत्-पवित्राम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootजगत् (प्रातिपदिक) + पवित्र (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः ‘purifying the world’ (qualifies कथाम्)
शृणोतिhe hears
शृणोति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलट् (Present), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
यःwho
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; relative pronoun ‘who’
कर्ण-पथ-प्रयाताम्that has reached the ear
कर्ण-पथ-प्रयाताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकर्ण (प्रातिपदिक) + पथ (प्रातिपदिक) + प्र-या (धातु)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; क्त-प्रत्ययान्त (प्रयात) ‘gone’ + तत्पुरुषः ‘gone to the ear-path’ (qualifies कथाम्)

Narada

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhakti

N
Narada

FAQs

The verse elevates śravaṇa (hearing) of a sacred kathā as a direct purifier: the narrative itself is described as jagat-pavitrā (world-cleansing), and the listener is spiritually refined simply by attentive hearing.

It highlights śravaṇa as a core bhakti-limb: devotion grows when divine or dharmic narratives are heard with faith, allowing the teaching to enter through the ear and transform the heart—often presented in Purāṇas as an accessible, powerful practice.

Rather than a specific Vedāṅga technique, the verse emphasizes the disciplined use of vāk (speech) to transmit vidyā—an applied principle aligned with Vyākaraṇa/śāstra-based clarity and the traditional pedagogy of oral teaching and listening.