Shloka 22

यथा मार्गं तृणै रुद्धं पद्मं पत्रविवर्जितम् । ज्ञानं ममत्वसंयुक्तं पुमांसं प्रकृतिं विना ॥ २२ ॥

yathā mārgaṃ tṛṇai ruddhaṃ padmaṃ patravivarjitam | jñānaṃ mamatvasaṃyuktaṃ pumāṃsaṃ prakṛtiṃ vinā || 22 ||

जसा तृणांनी अडलेला मार्ग दुर्गम होतो आणि पानांविना कमळ शोभाहीन होते, तसा ‘माझेपणा’ जोडलेले ज्ञान, प्रकृती-तत्त्वाविना पुरुषाला मार्ग दाखवत नाही।

यथाas/like
यथा:
उपमान-प्रदर्शक (अव्ययम्)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक
मार्गम्path/road
मार्गम्:
कर्म (कर्मपदम्)
TypeNoun
Rootमार्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
तृणैःby grasses
तृणैः:
करण (करणम्)
TypeNoun
Rootतृण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
रुद्धम्blocked/obstructed
रुद्धम्:
विशेषण (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootरुध् (धातु)
Formकृदन्त; भूतकर्मणि कृदन्त (क्त/PPP); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; 'रुध्' धातोः क्तः
पद्मम्a lotus
पद्मम्:
कर्म (कर्मपदम्)
TypeNoun
Rootपद्म (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
पत्रविवर्जितम्devoid of leaves
पत्रविवर्जितम्:
विशेषण (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootपत्र-विवर्जित (प्रातिपदिक)
Formकृदन्त-विशेषण; 'वि+वर्ज्' धातोः क्त (PPP) 'विवर्जित'; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (पत्रैः विवर्जितम् = without leaves)
ज्ञानम्knowledge
ज्ञानम्:
कर्म (कर्मपदम्)
TypeNoun
Rootज्ञान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
ममत्वसंयुक्तम्associated with possessiveness (mine-ness)
ममत्वसंयुक्तम्:
विशेषण (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootममत्व-संयुक्त (प्रातिपदिक)
Formकृदन्त; 'सम्+युज्' धातोः क्त (PPP) 'संयुक्त'; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (ममत्वेन संयुक्तम्)
पुमांसम्a man/person
पुमांसम्:
कर्म (कर्मपदम्)
TypeNoun
Rootपुमांस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
प्रकृतिम्nature/Prakṛti
प्रकृतिम्:
अपादान/वियोग (अपादानम्)
TypeNoun
Rootप्रकृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
विनाwithout
विना:
अपादान-प्रदर्शक (अव्ययम्)
TypeIndeclinable
Rootविना (अव्यय)
Formअव्यय; वियोगार्थक-उपपद (preposition/adverb: 'without'), द्वितीयासह (governs accusative)

Sanatkumara (teaching Narada)

Vrata: none

Rasa: {"primary_rasa":"shanta","secondary_rasa":"none","emotional_journey":"Calm, didactic tone: everyday images (overgrown path, leafless lotus) clarify how ‘mine-ness’ obstructs liberating knowledge."}

P
Prakriti

FAQs

It teaches that knowledge becomes spiritually unproductive when mixed with mamatva (the possessive ego). Like an overgrown path, such “knowledge” cannot carry the seeker toward liberation unless one gains clear discernment and detachment regarding Prakṛti.

Bhakti matures through surrender and non-possessiveness. The verse warns that even spiritual learning is weakened when one clings to “I” and “mine”; devotion becomes pure when actions and insights are offered without ownership.

No specific Vedāṅga technique (Śikṣā, Vyākaraṇa, Jyotiṣa, Kalpa, etc.) is taught in this verse; the practical takeaway is sādhana-oriented—cultivating viveka and vairāgya so that learning does not turn into egoic attachment.