Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 103

Devapūjā-krama: Ārghya-saṃskāra, Maṇḍala–Nyāsa, Mudrā-pradarśana, Āvaraṇa-arcana, Homa, Japa, and Kṣamāpaṇa

ततः पराङ्मुखं चार्घं कृत्वा पुष्पैः प्रपूजयेत् । दोर्भ्यां पभ्द्यां च जानुभ्यामुरसा शिरसादृशा । मनसा वचसा चेति प्रणामोऽष्टांग ईरितः ॥ १०३ ॥

tataḥ parāṅmukhaṃ cārghaṃ kṛtvā puṣpaiḥ prapūjayet | dorbhyāṃ pabhdyāṃ ca jānubhyāmurasā śirasādṛśā | manasā vacasā ceti praṇāmo'ṣṭāṃga īritaḥ || 103 ||

त्यानंतर आदराने मुख वळवून अर्घ्य अर्पून पुष्पांनी उत्तम पूजन करावे। दोन्ही बाहू, दोन्ही पाय, दोन्ही गुडघे, उर, शिर, दृष्टी—तसेच मन व वाणीने—केलेला हा अष्टांग प्रणाम म्हणतात।

ततःthen / thereafter
ततः:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
पराङ्मुखम्with face turned away
पराङ्मुखम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootपराङ्मुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; बहुव्रीहिः: ‘पराङ् मुखं यस्य तत्’ (having the face turned away)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
अर्घम्offering (argha)
अर्घम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअर्घ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
कृत्वाhaving done / after making
कृत्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootकृ (धातु) + त्वा-प्रत्यय (क्त्वान्त कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund/absolutive)
पुष्पैःwith flowers
पुष्पैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootपुष्प (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
प्रपूजयेत्should worship
प्रपूजयेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootपूज् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद; उपसर्गः—प्र
दोर्भ्याम्with (both) arms
दोर्भ्याम्:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootदोर्/दोस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (द्विबाह्वर्थे), तृतीया (3rd/Instrumental), द्विवचन
पादाभ्याम्with (both) feet
पादाभ्याम्:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootपाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), द्विवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
जानुभ्याम्with (both) knees
जानुभ्याम्:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootजानु (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), द्विवचन
उरसाwith the chest
उरसा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootउरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
शिरसाwith the head
शिरसा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootशिरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
दृशाwith the gaze/eyes
दृशा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootदृश्/दृश् (प्रातिपदिक: दृश् ‘sight/eye’)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
मनसाwith the mind
मनसा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
वचसाwith speech
वचसा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; इत्यादि-निर्देशक (quotative particle)
प्रणामःsalutation / prostration
प्रणामः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रणाम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
अष्टाङ्गःeight-limbed
अष्टाङ्गः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअष्ट (संख्या-प्रातिपदिक) + अङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; द्विगु-समासः: ‘अष्टौ अङ्गानि यस्य’ (eight-limbed)
ईरितःis declared / is said
ईरितः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootईर् (धातु) + क्त-प्रत्यय (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; ‘प्रणामः’ इत्यस्य विधेय-विशेषणम्

Narada (teaching ritual procedure within the Purva Bhaga dialogue tradition)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhakti

FAQs

It defines aṣṭāṅga-praṇāma as total surrender—body (limbs), mind, speech, and even one’s gaze—after completing core worship acts like arghya and flower-offering.

Bhakti here is expressed as reverent, embodied devotion: offering (arghya), honoring the deity with flowers, and then submitting oneself wholly through eight-limbed prostration.

It highlights ritual protocol (prayoga): the ordered sequence of upacāras—arghya, puṣpa-pūjā, and prescribed praṇāma—showing technical precision typical of Book 1.3’s practical disciplines.