HomeUpanishadsSitaVerse 28
Previous Verse
Next Verse

Verse 28

Sita

तथा दिशन्त्याभिचारसामान्येन पृथक्पृथक् । एकविंशतिशाखायामृग्वेदः परिकीर्तितः । शतं च नवशाखासु यजुषामेव जन्मनाम् । साम्नः सहस्रशाखाः स्युः पञ्चशाखा अथर्वणः । वैखानसमतस्तस्मिन्नादौ प्रत्यक्षदर्शनम् । स्मर्यते मुनिभिर्नित्यं वैखानसमतः परम् । कल्पो व्याकरणं शिक्षा निरुक्तं ज्योतिषं छन्दः एतानि षडङ्गानि । उपाङ्गमयनं चैव मीमांसान्यायविस्तरः । धर्मज्ञसेवितार्थं च वेदवेदोऽधिकं तथा । निबन्धाः सर्वशाखा च समयाचारसङ्गतिः । धर्मशास्त्रं महर्षिणामन्तःकरणसम्भृतम् । इतिहासपुराणाख्यमुपाङ्गं च प्रकीर्तितम् । वास्तुवेदो धनुर्वेदो गान्धर्वश्च तथा मुने । आयुर्वेदश्च पञ्चैते उपवेदाः प्रकीर्तिताः । दण्डो नीतिश्च वार्ता च विद्या वायुजयः परः । एकविंशतिभेदोऽयं स्वप्रकाशः प्रकीर्तितः ॥२४–३१॥

तथा । दिशन्ति । अभिचार-सामान्येन । पृथक्-पृथक् । एकविंशति-शाखायाम् । ऋग्वेदः । परिकीर्तितः । शतम् । च । नव-शाखासु । यजुषाम्-एव । जन्मनाम् । साम्नः । सहस्र-शाखाः । स्युः । पञ्च-शाखाः । अथर्वणः । वैखानस-मतः । तस्मिन् । आदौ । प्रत्यक्ष-दर्शनम् । स्मर्यते । मुनिभिः । नित्यम् । वैखानस-मतः । परम् । कल्पः । व्याकरणम् । शिक्षा । निरुक्तम् । ज्योतिषम् । छन्दः । एतानि । षट्-अङ्गानि । उपाङ्ग-मयनम् । च । एव । मीमांसा-न्याय-विस्तरः । धर्मज्ञ-सेवित-अर्थम् । च । वेद-वेदः । अधिकम् । तथा । निबन्धाः । सर्व-शाखाः । च । समय-आचार-सङ्गतिः । धर्म-शास्त्रम् । महर्षिणाम् । अन्तःकरण-सम्भृतम् । इतिहास-पुराण-आख्यम् । उपाङ्गम् । च । प्रकीर्तितम् । वास्तु-वेदः । धनुः-वेदः । गान्धर्वः । च । तथा । मुने । आयुः-वेदः । च । पञ्च । एते । उप-वेदाः । प्रकीर्तिताः । दण्डः । नीतिः । च । वार्ता । च । विद्या । वायु-जयः । परः । एकविंशति-भेदः । अयम् । स्व-प्रकाशः । प्रकीर्तितः ।

tathā diśanty ābhicāra-sāmānyena pṛthak-pṛthak | ekaviṁśatiśākhāyām ṛgvedaḥ parikīrtitaḥ | śataṁ ca navaśākhāsu yajuṣām eva janmanām | sāmnaḥ sahasraśākhāḥ syuḥ pañcaśākhā atharvaṇaḥ | vaikhānasamataḥ tasminn ādau pratyakṣadarśanam | smaryate munibhir nityaṁ vaikhānasamataḥ param | kalpo vyākaraṇaṁ śikṣā niruktaṁ jyotiṣaṁ chandaḥ etāni ṣaḍaṅgāni | upāṅgamayanaṁ caiva mīmāṁsānyāyavistaraḥ | dharmajñasevitārthaṁ ca vedavedo’dhikaṁ tathā | nibandhāḥ sarvaśākhā ca samayācārasaṅgatiḥ | dharmaśāstraṁ maharṣiṇām antaḥkaraṇasambhṛtam | itihāsapurāṇākhyam upāṅgaṁ ca prakīrtitam | vāstuvedo dhanurvedo gāndharvaś ca tathā mune | āyurvedaś ca pañcaite upavedāḥ prakīrtitāḥ | daṇḍo nītiś ca vārtā ca vidyā vāyujayaḥ paraḥ | ekaviṁśatibhedo’yaṁ svaprakāśaḥ prakīrtitaḥ ||24–31||

ഇങ്ങനെ അഭിചാരകർമ്മങ്ങളുടെ പൊതുവായ വർഗ്ഗീകരണമനുസരിച്ച് അവയെ വേർതിരിച്ച് ഉപദേശിക്കുന്നു. ഋഗ്വേദത്തിന് ഇരുപത്തൊന്ന് ശാഖകളുണ്ടെന്ന് പ്രസിദ്ധം; യജുസ്സിന്റെ സംഹിതകളിൽ നൂറ്റൊമ്പത് ശാഖകൾ; സാമവേദത്തിന് ആയിരം ശാഖകൾ; അതർവ്വവേദത്തിന് അഞ്ചു ശാഖകൾ എന്നു പറയുന്നു. ആ പരമ്പരയിൽ ആദിയിൽ വൈഖാനസമതം പ്രത്യക്ഷദർശനമായി കണക്കാക്കപ്പെടുന്നു; മുനിമാർ വൈഖാനസമതത്തെ നിത്യവും പരമമെന്നു സ്മരിക്കുന്നു. കല്പം, വ്യാകരണം, ശിക്ഷ, നിരുക്തം, ജ്യോതിഷം, ഛന്ദസ്—ഇവയാണ് ആറു വേദാംഗങ്ങൾ. ഉപാംഗങ്ങളായി മീമാംസാ-ന്യായവിസ్తാരം, ധർമ്മജ്ഞർക്കു ഉപകാരമായ ഗ്രന്ഥങ്ങൾ, ‘വേദത്തിന്റെ വേദം’പോലുള്ള അനുബന്ധവ്യാഖ്യാനങ്ങൾ; നിബന്ധങ്ങൾ, എല്ലാ ശാഖകളും, സമയാചാരസംഗതി എന്നിവയും പ്രസ്താവിക്കുന്നു. മഹർഷികളുടെ ധർമ്മശാസ്ത്രം അന്തഃകരണത്തിൽ നിന്നു സംഭൃതമാണ്. ഇതിഹാസ-പുരാണം എന്ന ഉപാംഗവും പ്രഖ്യാതം. വാസ്തുവേദം, ധനുർവേദം, ഗാന്ധർവ്വവേദം, ആയുർവേദം—ഇവ അഞ്ചും ഉപവേദങ്ങളായി പ്രഖ്യാപിതം. ദണ്ഡം, നീതി, വാർത്ത, വിദ്യ, പരമമായ വായുജയം—ഇതാണ് ഇരുപത്തൊന്ന് വിധത്തിലുള്ള സ്വപ്രകാശ വർഗ്ഗീകരണമെന്നു പ്രഖ്യാതം.

Thus they are taught separately, according to the common (classification) of rites of coercive/hostile magic. The Ṛgveda is declared to have twenty-one branches; the Yajus, in its recensions, one hundred and nine branches; the Sāman is said to have a thousand branches; the Atharvan has five branches. In that (tradition), at the beginning, the Vaikhānasa doctrine is (said to be) direct perception; the sages constantly remember the Vaikhānasa doctrine as supreme. Kalpa, Vyākaraṇa, Śikṣā, Nirukta, Jyotiṣa, and Chandas—these are the six limbs (vedāṅgas). And the auxiliary disciplines are also: the extension of Mīmāṁsā and Nyāya; (texts) serving the aims of those who know dharma; and further, ‘Veda of the Veda’ (i.e., ancillary expositions); compendia, all branches, and concordance with established custom and conduct. The Dharmaśāstra of the great seers is composed from the inner faculty. The auxiliary (upāṅga) called Itihāsa and Purāṇa is also proclaimed. Vāstu-veda, Dhanur-veda, Gāndharva(-veda), and Āyur-veda—these five are proclaimed as the upavedas. Punishment/discipline (daṇḍa), polity (nīti), economy/commerce (vārttā), learning (vidyā), and the supreme conquest of wind (vāyujaya)—this is proclaimed as a twenty-onefold, self-luminous (classification).

Śruti–smṛti framework; śāstra-pramāṇa; dharma as preparatory discipline toward mokṣaAtharvaChandas: Mixed/irregular (later Upaniṣadic/Smṛti-style anuṣṭubh-like ślokas; not a single fixed Vedic meter)