Brahmavidya
पद्मसूत्रनिभा सूक्ष्मा शिखा सा दृश्यते परा । सा नाडी सूर्यसंकाशा सूर्यं भित्त्वा तथापरा ॥
द्विसप्ततिसहस्राणि नाडीं भित्त्वा च मूर्धनि । वरदः सर्वभूतानां सर्वं व्याप्यावतिष्ठति ॥१०-११॥
पद्म-सूत्र-निभा सूक्ष्मा शिखा सा दृश्यते परा । सा नाडी सूर्य-संकाशा सूर्यं भित्त्वा तथा अपरा ॥
द्वि-सप्तति-सहस्राणि नाडीम् भित्त्वा च मूर्धनि । वरदः सर्व-भूतानाम् सर्वम् व्याप्य अवतिष्ठति ॥१०-११॥
padmasūtranibhā sūkṣmā śikhā sā dṛśyate parā | sā nāḍī sūryasaṅkāśā sūryaṃ bhittvā tathāparā ||
dvisaptatisahasrāṇi nāḍīṃ bhittvā ca mūrdhani | varadaḥ sarvabhūtānāṃ sarvaṃ vyāpyāvatiṣṭhati ||10–11||
ആ പരമ ശിഖ അതിസൂക്ഷ്മമായി, താമരനാരിന്റെ നൂൽപോലെ ദൃശ്യമാകുന്നു. ആ നാഡി സൂര്യസദൃശമായ ദീപ്തിയുള്ളത്; സൂര്യത്തെ ഭേദിച്ചും അതീതമായി നിലകൊള്ളുന്നു. എഴുപത്തിരണ്ടായിരം നാഡികളെ ഭേദിച്ച് മൂർധ്നി (ശിരോഭാഗം) വരെ എത്തി, സർവ്വഭൂതങ്ങൾക്കും വരദനായവൻ, എല്ലാം വ്യാപിച്ച് അവസ്ഥിതനാകുന്നു।
That supreme flame is seen—subtle, like a lotus-fiber thread. That nāḍī, sun-like in radiance, having pierced the sun, is likewise beyond. Having pierced the seventy-two thousand nāḍīs and (reaching) the crown of the head, the Bestower of boons for all beings, pervading all, abides.