Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 17

आम्रानाग्रातकान्भव्यान्नालिकेरान्सतिंदुकान् । आबल्वनांस्था पीतान्दाडिमान्बीजपूरकान् । पनसांल्लकुचान्मोचांस्तापांश्चापि मनोहरान् । पालेवतान्कुसंकुल्लान्नलिनानथ वेतसान्

āmrānāgrātakānbhavyānnālikerānsatiṃdukān | ābalvanāṃsthā pītāndāḍimānbījapūrakān | panasāṃllakucānmocāṃstāpāṃścāpi manoharān | pālevatānkusaṃkullānnalinānatha vetasān

അവൻ മാവുകളും ഭദ്രമായ ആഗ്രാതകവൃക്ഷങ്ങളും, തേങ്ങയും തിന്ദുകവും; ആബല്വനയും പീതവൃക്ഷങ്ങളും, ദാടിമയും ബീജപൂരകവും; പനസ്സ്, ലകുച, മോച തുടങ്ങിയ മനോഹര ഫലവൃക്ഷങ്ങളും; കൂടാതെ പാലേവത, കുശക്കൂട്ടങ്ങൾ, നലിനം (പദ്മം) 그리고 വേതസം (വേട്) എന്നിവയും കണ്ടു।

आम्रान्mango trees
आम्रान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआम्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), बहुवचन
आग्रातकान्āgrātaka trees (a fruit/tree name)
आग्रातकान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआग्रातक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
भव्यान्splendid, fine
भव्यान्:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootभव्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (आम्रादीनां)
नालिकेरान्coconut trees
नालिकेरान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनालिकेर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
सतिन्दुकान्tinduka trees as well / along with tinduka
सतिन्दुकान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस-तिन्दुक (प्रातिपदिक); स (उपसर्ग/पूर्वपद) + तिन्दुक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष-समास (सहित/युक्तार्थ)
आबल्वनांस्थाःābalvanāṃsthā (a plant/tree name)
आबल्वनांस्थाः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआबल्वनांस्था (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (पाठभेदसम्भवः); सूचीकरणे वृक्षनाम
पीतान्yellow, pale
पीतान्:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपीत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण
दाडिमान्pomegranate trees
दाडिमान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदाडिम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
बीजपूरकान्citron trees (bījapūraka)
बीजपूरकान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootबीजपूरक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
पनसान्jackfruit trees
पनसान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपनस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
लकुचान्lakuca trees
लकुचान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलकुच (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
मोचान्banana trees (moca)
मोचान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमोच (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
तापान्tāpa trees (name uncertain)
तापान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootताप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; वृक्षनाम (पाठानुसार)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात (conjunction)
अपिalso
अपि:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसम्भावन/समुच्चयार्थक-अव्यय (particle)
मनोहरान्charming, delightful
मनोहरान्:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमनोहर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण
पालेवतान्pālevata trees (name uncertain)
पालेवतान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपालेवत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; वृक्षनाम
कुसंकुल्लान्densely clustered/thickly crowded
कुसंकुल्लान्:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकु-संकुल्ल (प्रातिपदिक); कु (उपसर्ग/पूर्वपद) + संकुल्ल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; कर्मधारय-समास (विशेषण)
नलिनान्lotus plants
नलिनान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनलिन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
अथthen, next
अथ:
Sambandha (Discourse marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्यय (adverb/particle)
वेतसान्reeds, willows (vetasa)
वेतसान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवेतस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन

Sūta (Lomaharṣaṇa) (deduced)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A panoramic sacred grove: mango and coconut, tinduka and āmalaka-bearing trees nearby; pomegranate and citron; jackfruit and plantain; kuśa thickets by lotus pools; reeds swaying at the water’s edge.

R
Raivata Udyāna (context)
V
Various fruit trees and plants (āmra, nālikera, dāḍima, bījapūraka, panasa, etc.)

FAQs

The māhātmya mode glorifies sacred land through plenitude—diverse trees and waters signify a spiritually charged, merit-giving environment.

The luxuriant grove/forest associated with Raivata Udyāna in the Prabhāsa Khaṇḍa’s sacred geography.

None; it is a descriptive inventory of the holy landscape’s abundance.