Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 7

स मत्वा सलिलं तत्र पिपासार्तो महीपतिः । प्रतस्थे सत्वरो हृष्टो जलवातहृतक्लमः

sa matvā salilaṃ tatra pipāsārto mahīpatiḥ | pratasthe satvaro hṛṣṭo jalavātahṛtaklamaḥ

അവിടെ ജലം ഉണ്ടെന്ന് കരുതി ദാഹത്തിൽ പീഡിതനായ ആ രാജാവ് ഉടൻ ഹർഷത്തോടെ പുറപ്പെട്ടു; ജലസമീപത്തെ ശീതള കാറ്റ് അവന്റെ ക്ഷീണം അകറ്റി।

सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/प्रथमा), एकवचन
मत्वाhaving thought/assuming
मत्वा:
Kriyā (Preceding action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootमन् (धातु) + त्वा → मत्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund/absolutive); पूर्वक्रिया (having thought/considered)
सलिलम्water
सलिलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसलिल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/कर्म), एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Deśa-adhikaraṇa (Place/देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (locative adverb)
पिपासार्तःafflicted with thirst
पिपासार्तः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootपिपासा (प्रातिपदिक) + आर्त (कृदन्त/प्रातिपदिक) → पिपासार्त (समास/प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (पिपासया आर्तः = afflicted by thirst); पुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
महीपतिःthe king
महीपतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमही (प्रातिपदिक) + पति (प्रातिपदिक) → महीपति (समास/प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (महेः पतिः = lord of the earth); पुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
प्रतस्थेset out, started forth
प्रतस्थे:
Kriyā (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-स्था (धातु)
Formलिट् (परस्मैपद-परिप्रयोगे आत्मनेपद-रूपम्; perfect); प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
सत्वरःquickly, in haste
सत्वरः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसत्वर (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (hasty/quick)
हृष्टःdelighted
हृष्टः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootहृष् (धातु) + क्त → हृष्ट (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (past participle); पुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
जलवातहृतक्लमःwhose weariness was removed by the cool breeze from the water
जलवातहृतक्लमः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootजल (प्रातिपदिक) + वात (प्रातिपदिक) + हृत (कृदन्त) + क्लम (प्रातिपदिक)
Formसमास (जलवातेन हृतः क्लमः यस्य = whose fatigue is removed by the water-breeze); बहुव्रीह्यर्थे प्रयोगः; पुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन

Narrator (contextual Purāṇic narration; likely Sūta/Lomaharṣaṇa in a māhātmya frame)

Type: ghat

Scene: A king quickens his pace toward shimmering water; his posture shifts from exhaustion to joy as a cool breeze lifts his garments; the sacred landscape seems to draw him in.

M
mahīpati (king)

FAQs

The longing for water mirrors the soul’s longing for tīrtha—approaching sacred waters relieves fatigue and renews the mind.

A riverine tīrtha is implied; the exact name is not stated in this verse.

No explicit rite is stated; the verse prepares for meeting the āśrama and sages associated with the tīrtha.