Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 5

समागमो मुनिश्रेष्ठ दीनस्योत्कण्ठितस्य च । तस्मादुत्थाप्य तां तूर्णं प्रायश्चित्तविधिं ततः । तस्मादादिश मे क्षिप्रं येन शुद्धिः प्रजायते

samāgamo muniśreṣṭha dīnasyotkaṇṭhitasya ca | tasmādutthāpya tāṃ tūrṇaṃ prāyaścittavidhiṃ tataḥ | tasmādādiśa me kṣipraṃ yena śuddhiḥ prajāyate

ഹേ മുനിശ്രേഷ്ഠാ! ദീനനും ഉത്കണ്ഠിതനും ആയവന് സമാഗമം തന്നെയാണ് ആശ്വാസം. അതിനാൽ അവളെ വേഗത്തിൽ എഴുന്നേൽപ്പിച്ച്, തുടർന്ന് പ്രായശ്ചിത്തവിധി നിർദ്ദേശിക്കണം. അതുകൊണ്ട് ശുദ്ധി ലഭിക്കുവാൻ എനിക്ക് ഉടൻ ഉപദേശം നൽകുക.

समागमःmeeting, coming together
समागमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootsamāgama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
मुनिश्रेष्ठO best of sages
मुनिश्रेष्ठ:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootmuni + śreṣṭha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, संबोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (munīnām śreṣṭhaḥ)
दीनस्यof the distressed
दीनस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootdīna (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन; विशेषण (of a poor/distressed one)
उत्कण्ठितस्यof the longing one
उत्कण्ठितस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootutkaṇṭhita (प्रातिपदिक; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन; विशेषण (eager/longing)
and
:
Samuccaya (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
तस्मात्therefore
तस्मात्:
Hetu/Apādāna (Cause/Source)
TypeIndeclinable
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतस्मात्-इति अव्ययीभूत-तसिल् (ablatival adverb: 'therefore/from that')
उत्थाप्यhaving raised
उत्थाप्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Prior action/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootut + √sthā (स्था धातु)
Formक्त्वान्त (Gerund/Absolutive), परस्मैपदी-प्रयोग; अर्थः—'उत्थाप्य' = having raised/caused to rise
ताम्her/that (f.)
ताम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
तूर्णम्quickly
तूर्णम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottūrṇa (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
प्रायश्चित्तविधिम्the rule/procedure of expiation
प्रायश्चित्तविधिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootprāyaścitta + vidhi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (prāyaścittasya vidhiḥ)
ततःthen
ततः:
Kāla (Temporal/काल)
TypeIndeclinable
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formअव्यय (adverb: 'then/thereafter')
तस्मात्therefore
तस्मात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतस्मात्-इति अव्ययीभूत-तसिल् (ablatival adverb: 'therefore')
आदिशinstruct, tell
आदिश:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootā + √diś (दिश् धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यम-पुरुष (2nd person), एकवचन, परस्मैपद
मेto me
मे:
Sampradāna (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी-एकवचन रूप (enclitic 'me'); अत्र चतुर्थी (Dative) अधिकयुक्तम्
क्षिप्रम्quickly
क्षिप्रम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootkṣipra (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
येनby which
येन:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन; सम्बन्धक-प्रयोग (relative)
शुद्धिःpurification
शुद्धिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootśuddhi (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
प्रजायतेarises, comes about
प्रजायते:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootpra + √jan (जन् धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन, आत्मनेपद

Śatānanda (deduced)

Type: kshetra

Scene: A distressed petitioner addresses a venerable ṛṣi, hands folded, pleading for immediate instruction on expiation and purity; an ashram setting near a sacred waterbody implied by tīrtha-mahātmya ambience.

G
Gautama
Ś
Śatānanda
P
Prāyaścitta
Ś
Śuddhi (purification)

FAQs

Dharma is restored through prāyaścitta and śuddhi; longing must be guided into lawful purification rather than impulsive action.

The request for expiation occurs within the Hāṭakeśvara-kṣetra Māhātmya in the Nāgara Khaṇḍa.

The verse explicitly asks for a prāyaścitta-vidhi (expiation procedure) leading to śuddhi (purification), though the exact rite is not detailed in this line.