Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 36

शृंगाग्राणि गिरीणां च कैश्चिदुत्पाटितानि वै । आचूडमूलाः कैश्चिच्च विधता वै शिलोच्चयाः

śṛṃgāgrāṇi girīṇāṃ ca kaiścidutpāṭitāni vai | ācūḍamūlāḥ kaiścicca vidhatā vai śiloccayāḥ

ചിലർ പർവതങ്ങളുടെ ശൃംഗാഗ്രങ്ങൾ പോലും പിഴുതെടുത്തു. ചിലർ ശിലാസമൂഹങ്ങളെ മൂലത്തിൽ നിന്ന് ചൂട വരെ ഉയർത്തി പിടിച്ചു।

शृङ्गाग्राणिthe tips of peaks
शृङ्गाग्राणि:
Karma (Object/कर्म) (उत्पाटितानि इति)
TypeNoun
Rootशृङ्ग (प्रातिपदिक) + अग्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः—‘शृङ्गस्य अग्राणि’ = mountain-peak tips
गिरीणाम्of mountains
गिरीणाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootगिरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
and
:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
कैश्चित्by some (people)
कैश्चित्:
Karana/Karta (Agent-instrumental/कर्ता-तृतीया)
TypeNoun
Rootक (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + चित्
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; अनिश्चित-सर्वनाम
उत्पाटितानिuprooted, torn out
उत्पाटितानि:
Kriya (Predicate-participle/क्रिया)
TypeAdjective
Rootउद् + पट्/पाट् (धातु) → उत्पाटित (क्त/PPP)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; ‘शृङ्गाग्राणि’ इत्यस्य विशेषणम्
वैindeed
वै:
Prayojaka (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootवै (निपात)
Formनिश्चयार्थक/खल्वर्थक अव्यय (emphatic particle)
आचूडमूलाःfrom top to root (entirely)
आचूडमूलाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआ + चूड (प्रातिपदिक) + मूल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; अव्ययीभावः—‘चूडापर्यन्तं मूलपर्यन्तं’/‘चूडात् मूलपर्यन्तम्’ = from topknot to root, entirely; ‘शिलोच्चयाः’ इत्यस्य विशेषणम्
कैश्चित्by some
कैश्चित्:
Karana/Karta (Agent-instrumental/कर्ता-तृतीया)
TypeNoun
Rootक (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + चित्
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; अनिश्चित-सर्वनाम
and
:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय
विधताःset up, arranged
विधताः:
Kriya (Predicate-participle/क्रिया)
TypeAdjective
Rootवि + धा (धातु) → विहित/विधत (क्त/PPP)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘शिलोच्चयाः’ इत्यस्य विशेषणम्; अर्थः—‘स्थापिताः/रचिताः’ (set up/arranged)
वैindeed
वै:
Prayojaka (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootवै (निपात)
Formनिश्चयार्थक अव्यय
शिलोच्चयाःheaps of stones
शिलोच्चयाः:
Karta (Subject/कर्ता) (विधताः इति)
TypeNoun
Rootशिला (प्रातिपदिक) + उच्चय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः—‘शिलानाम् उच्चयाः’ = heaps/piles of rocks

Narrator (Skanda to Agastya, inferred)

Tirtha: Kāśī (Avimukta)

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis (frame implied)

Scene: Gaṇas wrench mountain peaks and lift entire rocky masses from root to summit, hurling them toward a ritual ground; dust clouds and fractured stone fill the air, while the sacred city watches in stunned silence.

G
Gaṇas
M
Mountains

FAQs

Adharma is not merely argued against; it is overturned by the irresistible force of divine justice.

None directly; the verse is part of the Kāśī Khaṇḍa narrative arc.

None.