Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 38

धन्यं यशस्यमायुष्यं सर्वदुःखघ्नमुत्तमम् । यच्छ्रुत्वा सर्वपापेभ्यो मुच्यते नात्र संशयः

dhanyaṃ yaśasyamāyuṣyaṃ sarvaduḥkhaghnamuttamam | yacchrutvā sarvapāpebhyo mucyate nātra saṃśayaḥ

ഇത് ധന്യവും യശസ്സുനൽകുന്നതും ആയുസ്സു വർദ്ധിപ്പിക്കുന്നതും ഉത്തമവും—സകല ദുഃഖനാശകവും ആകുന്നു. ഇത് ശ്രവിച്ചാൽ മനുഷ്യൻ എല്ലാ പാപങ്ങളിൽ നിന്നും മോചിതനാകും; സംശയമില്ല.

धन्यम्blessed/fortunate
धन्यम्:
Visheshya-bhava (Predicative adjective/विशेष्यभाव)
TypeAdjective
Rootधन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; (अत्र नपुंसक-एकवचनं स्तुत्यर्थं)
यशस्यम्fame-giving
यशस्यम्:
Visheshya-bhava (Predicative adjective/विशेष्यभाव)
TypeAdjective
Rootयशस्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
आयुष्यम्life-promoting
आयुष्यम्:
Visheshya-bhava (Predicative adjective/विशेष्यभाव)
TypeAdjective
Rootआयुष्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
सर्वदुःखघ्नम्destroyer of all sorrow
सर्वदुःखघ्नम्:
Visheshya-bhava (Predicative adjective/विशेष्यभाव)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + दुःख (प्रातिपदिक) + घ्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः—‘सर्वेषां दुःखानां घ्नः’
उत्तमम्supreme/excellent
उत्तमम्:
Visheshya-bhava (Predicative adjective/विशेष्यभाव)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
यत्which (that)
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धक (relative) — ‘यत् (कथनम्/माहात्म्यम्)’
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) + त्वा (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (Gerund), पूर्वकालिक क्रिया
सर्वपापेभ्यःfrom all sins
सर्वपापेभ्यः:
Apadana (Source/separation/अपादान)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + पाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative), बहुवचन; तत्पुरुषः—‘सर्वाणि पापानि’
मुच्यतेis freed
मुच्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन; कर्मणि/भावे प्रयोगः (is released)
not
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध (negation particle)
अत्रhere/in this matter
अत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)
संशयःdoubt
संशयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसंशय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन

Unspecified in snippet (contextual narrator within Revā Khaṇḍa dialogue)

Tirtha: Revā-tīrtha māhātmya (heard narrative)

Type: kshetra

Listener: the king/audience

Scene: A gathered audience listens to a reciter narrating the tīrtha’s glory; a subtle aura surrounds the listeners, symbolizing removal of sorrow and sin; the river and shrine appear as backdrop motifs.

P
Puṇya-śravaṇa (hearing sacred account)

FAQs

Śravaṇa (devout listening) to a māhātmya is itself a transformative dharma-act, credited with removing sin and sorrow.

The tīrtha narrative of Revā Khaṇḍa, Adhyāya 39; the verse is a general phala-śruti for the account.

The implied practice is śravaṇa—hearing the sacred account with faith.