Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 12

मार्कण्डेय उवाच । ततः कालेन महता कस्मिंश्चित्कारणान्तरे । देवलोकं जगामाशु लक्ष्मीरृषिसमागमे

mārkaṇḍeya uvāca | tataḥ kālena mahatā kasmiṃścitkāraṇāntare | devalokaṃ jagāmāśu lakṣmīrṛṣisamāgame

മാർക്കണ്ഡേയൻ പറഞ്ഞു—പിന്നീട് ദീർഘകാലം കഴിഞ്ഞ്, ഏതോ ഇടക്കാല കാരണത്താൽ, ഋഷിസമാഗമ സമയത്ത് ലക്ഷ്മീ വേഗത്തിൽ ദേവലോകത്തിലേക്ക് പോയി।

मार्कण्डेयःMārkaṇḍeya
मार्कण्डेयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमार्कण्डेय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
ततःthen; thereafter
ततः:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, कालवाचक/क्रमवाचक क्रियाविशेषण (temporal/sequential adverb)
कालेनby/with time; after time
कालेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootकाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
महताgreat; long
महता:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन; विशेषणम् (qualifying) ‘कालेन’
कस्मिंश्चित्in some
कस्मिंश्चित्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकस्मिन् + चित् (प्रातिपदिक + अव्यय-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन; अनिश्चितार्थक (indefinite)
कारणान्तरेin another circumstance/cause
कारणान्तरे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकारण + अन्तर (प्रातिपदिक; समास/सम्बन्ध)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन; ‘कारणस्य अन्तरम्’ (another reason/cause)
देवलोकम्to the world of the gods
देवलोकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदेवलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; गन्तव्य-देश (destination)
जगामwent
जगाम:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
आशुquickly
आशु:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootआशु (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb)
लक्ष्मीःLakṣmī
लक्ष्मीः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootलक्ष्मी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
ऋषि-समागमेat the gathering of sages
ऋषि-समागमे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootऋषि + समागम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन; ‘ऋषीणां समागमः’ (assembly of sages)

Mārkaṇḍeya

Listener: Pārtha (king addressed as ‘O king’ in surrounding verses)

Scene: Lakṣmī, radiant and swift, departs from her abode and ascends toward Devaloka as sages gather in a luminous celestial sabhā.

M
Mārkaṇḍeya
L
Lakṣmī
D
Devaloka
Ṛṣis (sages)

FAQs

Even auspicious presences like Lakṣmī move according to divine causes; sacred history unfolds through time, purpose, and dharmic transitions.

The broader Revā Khaṇḍa sacred landscape; this verse advances the Bhṛgukaccha-related narrative rather than praising a new site directly.

None; it is a narrative transition describing Lakṣmī’s movement.