Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 7

भस्मीभूतांस्तु तान्दृष्ट्वा कपिलो मुनिसत्तमः । जगाम परमं शोकं चिन्त्यमानोऽथ किल्बिषम्

bhasmībhūtāṃstu tāndṛṣṭvā kapilo munisattamaḥ | jagāma paramaṃ śokaṃ cintyamāno'tha kilbiṣam

അവരെ ഭസ്മമായതായി കണ്ട മുനിശ്രേഷ്ഠനായ കപിലൻ അത്യന്തം ദുഃഖത്തിൽ ആഴ്ന്നു; തുടർന്ന് സംഭവിച്ച ദോഷത്തെക്കുറിച്ച് ചിന്തിച്ചു.

भस्मीभूतान्turned to ashes
भस्मीभूतान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootभस्मी + भू (धातु)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्ययान्त), पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; तान् इति विशेषण; ‘reduced to ashes’
तुbut/indeed
तु:
None
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/अन्वयार्थक-निपात (but/indeed)
तान्them
तान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (Absolutive/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootदृश् (धातु)
Formकृदन्त (क्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव, gerund); पूर्वकालिक क्रिया (having seen)
कपिलःKapila
कपिलः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकपिल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (कर्ता), एकवचन
मुनिसत्तमःbest of sages
मुनिसत्तमः:
Karta (Apposition/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि + सत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘मुनीनां सत्तमः’ (superlative epithet)
जगामwent/entered
जगाम:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
परमम्supreme/utter
परमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; शोकम् इति विशेषण
शोकम्grief
शोकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन
चिन्त्यमानःpondering
चिन्त्यमानः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता)
TypeAdjective
Rootचिन्त् (धातु)
Formकृदन्त (शानच्/मान-प्रत्ययान्त वर्तमानकाले कर्मणि/आत्मनेपदीय-भावे), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कपिलस्य विशेषण; ‘being thought/pondering’
अथthen
अथ:
None
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनन्तरार्थक/प्रस्तावार्थक (then/now)
किल्बिषम्sin/offence
किल्बिषम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकिल्बिष (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; चिन्त्यमानः इत्यस्य कर्म

Narrator (contextual; likely Sūta/Lomaharṣaṇa)

Tirtha: Kapilāśrama / Sagara-putra-bhasma-sthāna (implied)

Type: kshetra

Listener: a king (rājendra)

Scene: A quiet aftermath: grey ash heaps where warriors stood; Kapila rises or looks upon them with softened eyes, hands lowered in sorrow, the fiery aura gone; the cave/āśrama feels still and heavy.

K
Kapila
S
Sagara-putras

FAQs

Even great sages embody compassion and moral reflection, turning calamity into a path toward purification.

The episode functions as the backstory for the sanctifying power of Kāpila-tīrtha in the Revā Khaṇḍa.

The verse hints at prāyaścitta (atonement), which is elaborated through tīrtha-acts in subsequent verses.