Previous Verse
Next Verse

Shloka 33

अकम्पनवधः — The Slaying of Akampana

Hanuman’s rout of the Rakshasa host

तेमुक्तकेशाःसम्भ्रान्ताभग्नमानाःपराजिताः ।स्रवच्छ्रमजलैरङ्गैश्श्वसन्तोविप्रदुद्रुवुः ।।6.56.33।।

te muktakeśāḥ sambhrāntā bhagnamānāḥ parājitāḥ |

sravacchramajalair aṅgaiḥ śvasanto vipradudruvuḥ ||6.56.33||

പരാജിതരായി, ഭ്രമിതരായി, മനസ്സു തകർന്നവരായി—കേശങ്ങൾ അഴുകി, ശരീരത്തിൽ നിന്ന് വിയർപ്പ് ഒഴുകി, ശ്വാസം മുട്ടി—അവർ അത്യന്തം ആകുലതയിൽ പാഞ്ഞോടി.

तेthey
ते:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्
मुक्त-केशाःwith loosened hair
मुक्त-केशाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootमुक्त (मुच् धातु + क्त) + केश (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिः (whose hair is loosened); पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ते इति विशेषणम्
सम्भ्रान्ताःconfused
सम्भ्रान्ताः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootसम्-भ्रम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्तः; पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ते इति विशेषणम्
भग्न-मानाःwith shattered pride
भग्न-मानाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootभग्न (भञ्ज् धातु + क्त) + मान (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिः (whose pride is broken); पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ते इति विशेषणम्
पराजिताःdefeated
पराजिताः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootपराजि (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्तः; पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ते इति विशेषणम्
स्रवत्-श्रम-जलैःwith sweat-water flowing
स्रवत्-श्रम-जलैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeAdjective
Rootस्रवत् (स्रु धातु + शतृ) + श्रम (प्रातिपदिक) + जल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-बहुवचनम्; अङ्गैः इति विशेषणम्; श्रमस्य जलम् इति षष्ठी-तत्पुरुषः, तद् स्रवत् इति कृदन्त-विशेषणसमासः
अङ्गैःwith their limbs/bodies
अङ्गैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootअङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-बहुवचनम् (Neuter, Instrumental, Plural)
श्वसन्तःpanting
श्वसन्तः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootश्वस् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान-कृदन्तम् (present active participle); पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ते इति विशेषणम्
विप्रदुद्रुवुःran away swiftly
विप्रदुद्रुवुः:
क्रिया (Kriyā/Verb)
TypeVerb
Rootवि-प्र-द्रु (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथम-पुरुषः, बहुवचनम्

Perplexed, broken hearted, defeated, hair loosened the Rakshasas sweating all over their limbs, sighing heavily ran away very fast.

R
Rakshasas

FAQs

The portrayal warns that unrighteous action often ends in inner collapse—loss of composure, dignity, and courage—suggesting that dharma sustains mental steadiness even in crisis.

The routed rakshasas flee in visible disorder and exhaustion.

By contrast, the implied virtue is composure (sattva) on the dharmic side versus panic on the adharmic side.