Previous Verse
Next Verse

Shloka 14

चन्द्रप्रकाशे लङ्कानिरीक्षणम्

Moonlit Survey of Lanka and the Unfound Sita

महागजैश्चापि तथा नदद्भि: सुपूजितैश्चापि तथा सुसद्भिः।रराज वीरैश्च विनिःश्वसद्भिः ह्रदो भुजङ्गैरिव निःश्वसद्भिः।।5.5.14।।

mahāgajaiś cāpi tathā nadadbhiḥ supūjitaiś cāpi tathā susadbhiḥ |rarāja vīraiś ca viniḥśvasadbhiḥ hrado bhujaṅgair iva niḥśvasadbhiḥ ||5.5.14||

മഹാഗജങ്ങളുടെ ഘോഷത്താൽ, ആദരിക്കപ്പെട്ടും സുസ്ഥിതരുമായ മഹാജനങ്ങളാൽ, കൂടാതെ കഠിനമായി നിശ്ശ്വസിക്കുന്ന വീരന്മാരാൽ ആ സ്ഥലം ദീപ്തമായി—അകത്ത് ഫുഫ്കരിക്കുന്ന ഭുജംഗങ്ങളോടുകൂടി തടാകം തിളങ്ങുന്നതുപോലെ।

महागजैःby/with great elephants
महागजैः:
करण (Instrument/Association)
TypeNoun
Rootमहागज (प्रातिपदिक) = महा + गज
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः (करण), बहुवचनम्; (masculine, instrumental case, plural)
and
:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
अपिalso
अपि:
निपात (Particle/Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपातः (particle), अर्थः—'also/even'
तथाlikewise/so
तथा:
क्रियाविशेषण (Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्ययम् (adverb)
नदद्भिःtrumpeting/roaring
नदद्भिः:
विशेषणम् (Qualifier of महागजैः)
TypeAdjective
Rootनद् (धातु) → नदत् (कृदन्त, शतृ-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; वर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः (present active participle); (masculine instrumental plural, 'trumpeting/roaring')
सुपूजितैःby/with the well-honoured (ones)
सुपूजितैः:
करण (Instrument/Association)
TypeAdjective
Rootसु + पूजित (कृदन्त/प्रातिपदिक) < पूज् (धातु) + क्त
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; क्त-प्रत्ययान्तः भूतकर्मणि (past passive participle); (masculine instrumental plural)
and
:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
अपिalso
अपि:
निपात (Particle/Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपातः (particle), अर्थः—'also/even'
तथाlikewise
तथा:
क्रियाविशेषण (Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्ययम् (adverb)
सुसद्भिःby/with the good/worthy men
सुसद्भिः:
करण (Instrument/Association)
TypeNoun
Rootसु + सत् (कृदन्त) < अस् (धातु) → सत् (शतृ/वर्तमान कृदन्त)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; 'सत्' = सज्जन/भद्र (good men), उपसर्ग 'सु' (well); (masculine instrumental plural)
रराजshone/was resplendent
रराज:
क्रिया (Main verb)
TypeVerb
Rootराज् (धातु) (दीप्तौ) → रराज (लिट्)
Formलिट्-लकारः (परोक्शभूत/Perfect), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्; (3rd person singular perfect)
वीरैःby/with heroes
वीरैः:
करण (Instrument/Association)
TypeNoun
Rootवीर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; (masculine instrumental plural)
and
:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
विनिःश्वसद्भिःbreathing heavily
विनिःश्वसद्भिः:
विशेषणम् (Qualifier of वीरैः)
TypeAdjective
Rootवि + नि + श्वस् (धातु) → श्वसत् (कृदन्त, शतृ-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; वर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः; उपसर्गौ—वि, नि; (masculine instrumental plural, 'breathing out heavily')
ह्रदःthe lake
ह्रदः:
कर्तृ (Subject)
TypeNoun
Rootह्रद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; (masculine nominative singular)
भुजङ्गैःby/with serpents
भुजङ्गैः:
करण (Instrument/Association)
TypeNoun
Rootभुजङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; (masculine instrumental plural)
इवlike/as if
इव:
उपमान (Simile-marker)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमानवाचक-अव्ययम् (comparative particle)
निःश्वसद्भिःhissing/breathing
निःश्वसद्भिः:
विशेषणम् (Qualifier of भुजङ्गैः)
TypeAdjective
Rootनि + श्वस् (धातु) → श्वसत् (कृदन्त, शतृ-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; वर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः; उपसर्गः—नि; (masculine instrumental plural, 'hissing/breathing')

There were huge elephants trumpeting, respected people, warriors sighing for the lack of enemies (to vanquish). It had a lake infested with hissing snakes.

H
Hanumān
L
Laṅkā
E
Elephants
W
Warriors (rākṣasa vīras)

FAQs

Power and grandeur can coexist with inner danger; dharma demands that strength be guided by righteousness, otherwise it becomes like a beautiful lake made perilous by serpents.

Hanumān notes the intimidating magnificence of Laṅkā—its military and royal presence—while assessing risks.

Prudence and situational awareness: Hanumān recognizes both splendor and threat.