Previous Verse
Next Verse

Shloka 6

अक्षवधः (The Slaying of Prince Aksha)

Sundarakāṇḍa Sarga 47

विराजमानं प्रतिपूर्णवस्तुना सहेमदाम्ना शशिसूर्यवर्चसा।दिवाकराभं रथमास्थितस्ततस्स निर्जगामामरतुल्यविक्रमः।।5.47.6।।

virājamānaṃ pratipūrṇavastunā sahemadāmnā śaśisūryavarcasā |

divākarābhaṃ ratham āsthitas tatas sa nirjagāmāmaratulyavikramaḥ ||5.47.6||

ചന്ദ്രസൂര്യന്മാരുടെ സംയുക്ത ദീപ്തിയാൽ പ്രകാശിക്കുന്ന, സ്വർണ്ണമാലകളാൽ ശോഭിതവും എല്ലാ ഉപകരണങ്ങളാലും പരിപൂർണ്ണവുമായ സൂര്യസദൃശ രഥം കയറി, ദേവതുല്യവിക്രമനായ അവൻ (അക്ഷൻ) അപ്പോൾ പുറപ്പെട്ടു.

विराजमानम्shining, resplendent
विराजमानम्:
कर्म (विशेषणम्) — रथम् विशेषयति
TypeAdjective
Rootवि + राज् (धातु) → विराजमान (वर्तमानकृदन्त, शतृ)
Formवर्तमानकृदन्तः (शतृ-प्रत्ययान्तः); नपुंसकलिङ्गे द्वितीया-विभक्तिः एकवचनम् (acc. sg. n.)
प्रतिपूर्णवस्तुनाwith fully-equipped gear/arms (with all equipment)
प्रतिपूर्णवस्तुना:
करण (instrument/means) — येन रथः प्रतिपूर्णः
TypeNoun
Rootप्रतिपूर्ण + वस्तु (प्रातिपदिक) (समास)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः एकवचनम् (instr. sg. n.); समासः—प्रतिपूर्णं वस्तु यस्य/येन तत् (उपकरणार्थे)
सहेमदाम्नाwith a golden garland/necklace
सहेमदाम्ना:
सहकारक/सहयोग (accompaniment) — सुवर्णमालया सहितः
TypeNoun
Rootस + हेमदामन् (प्रातिपदिक) (समास)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः एकवचनम् (instr. sg. n.); समासः—हेमस्य दाम (माला) = हेमदामन्; सह-पूर्वकं ‘सहित’ अर्थे
शशिसूर्यवर्चसाwith the radiance of the moon and the sun
शशिसूर्यवर्चसा:
करण/हेतु (instrumental of quality) — तेजसा/प्रभया
TypeAdjective
Rootशशि + सूर्य + वर्चस् (प्रातिपदिक) (समास)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः एकवचनम् (instr. sg. n.); समासः—शशिश्च सूर्यश्च (द्वन्द्व) + वर्चस् (तेजस्) → शशिसूर्यवर्चस्
दिवाकराभम्sun-like, shining like the sun
दिवाकराभम्:
कर्म (विशेषणम्) — रथम् विशेषयति
TypeAdjective
Rootदिवाकर + आभ (प्रातिपदिक) (समास)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया-विभक्तिः एकवचनम् (acc. sg. n.); समासः—दिवाकरस्य आभा यस्य तत्
रथम्chariot
रथम्:
कर्म (object) — आस्थितः (ascended) इत्यस्य
TypeNoun
Rootरथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे द्वितीया-विभक्तिः एकवचनम् (acc. sg. m.)
आस्थितःhaving mounted/ascended
आस्थितः:
कर्ता (agent) — सः
TypeVerb
Rootआ + स्था (धातु) → आस्थित (क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्तः भूतकृदन्तः (past participle) परस्मैपदी; पुंलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम् (nom. sg. m.); क्रियाविशेषणरूपेण ‘आरोह्य/आस्थितवान्’ अर्थे
ततःthen, thereafter
ततः:
क्रियाविशेषण (adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय; तद्-प्रातिपदिकात्)
Formअव्ययम्; काल/क्रमवाचक क्रियाविशेषणम् (adverb of sequence: ‘then/thereupon’)
सःhe
सः:
कर्ता (agent) — निर्जगाम
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम् (nom. sg. m.); सर्वनाम
निर्जगामwent out, emerged
निर्जगाम:
क्रिया (main action)
TypeVerb
Rootनिर् + गम् (धातु) → निर्जगाम
Formलिट्-लकारः (परोक्षभूत/परफेक्ट); प्रथमपुरुषः एकवचनम्; परस्मैपदम्
अमरतुल्यविक्रमःwhose valor is equal to the gods
अमरतुल्यविक्रमः:
कर्ता (agent) — सः (विशेषण/उपाधि)
TypeNoun
Rootअमर + तुल्य + विक्रम (प्रातिपदिक) (समास)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम् (nom. sg. m.); समासः—अमरैः तुल्यः विक्रमः यस्य सः (बहुव्रीह्यर्थे प्रयोगः, परन्तु रूपतः तत्पुरुष-समास-श्रृङ्खला)

Prince Aksha, whose courage was equal to that of gods, shone like the Sun. He ascended the splendid chariot decked with golden garlands shining like Sun and Moon, equipped with all weapons, bows and shields etc, he went out.

A
Akṣa (implied—mounted the chariot)
A
Amaras (gods)

FAQs

The verse sets up a Dharma contrast: outward glory and ‘godlike’ valor can still serve an unrighteous regime; the Ramayana repeatedly distinguishes brilliance from righteousness.

Akṣa prepares for battle by mounting his magnificent chariot and advancing to confront Hanumān.

Courage and martial confidence—Akṣa is depicted as formidable, heightening the significance of Hanumān’s later victory.