Previous Verse
Next Verse

Shloka 15

षट्चत्वारिंशः सर्गः

Ravana Deploys Five Generals; Hanuman Destroys the Commanders and the Remaining Host

ते स्वामिवचनं सर्वे प्रतिगृह्य महौजसः।।।।समुत्पेतुर्महावेगा हुताशसमतेजसः।रथैर्मत्तैश्च मातङ्गैर्वाजिभिश्च महाजवैः।।।।शस्त्रैश्च विविधैस्तीक्ष्णैस्सर्वैश्चोपचिता बलैः।

te svāmivacanaṃ sarve pratigṛhya mahaujasaḥ |

samutpetur mahāvegā hutāśasamatejasaḥ |

rathair mattaiś ca mātaṅgair vājibhiś ca mahājavaiḥ |

śastraiś ca vividhais tīkṣṇaiḥ sarvaiś copacitā balaiḥ ||

സ്വാമിയുടെ ആജ്ഞ സ്വീകരിച്ച ആ മഹാപ്രതാപികളും മഹാവേഗികളും യാഗാഗ്നിയെപ്പോലെ ദീപ്തരായി, സമാഹൃത സൈന്യസഹിതം പുറപ്പെട്ടു—രഥങ്ങളോടും മദോന്മത്ത ഗജങ്ങളോടും അതിവേഗ അശ്വങ്ങളോടും, നാനാവിധ തീക്ഷ്ണായുധങ്ങളോടും സജ്ജരായി।

तेthey
ते:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; सर्वनाम (pronoun)
स्वामिवचनम्the lord's command
स्वामिवचनम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootस्वामि + वचन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुष: स्वामिनः वचनम् = 'master's words'
सर्वेall
सर्वे:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम-विशेषण (all)
प्रतिगृह्यhaving accepted
प्रतिगृह्य:
Purvakala (पूर्वकाल/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootप्रति-ग्रह् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त (Absolutive/Gerund), 'having accepted'
महौजसःvery mighty
महौजसः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् + ओजस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; बहुव्रीहि: महत् ओजः यस्य ते = 'those whose vigor is great'
समुत्पेतुःleapt forth; sallied out
समुत्पेतुः:
Kriya (क्रिया/Predicate)
TypeVerb
Rootसम्-उत्-पत् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद
महावेगाःvery swift
महावेगाः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहा + वेग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्मधारय: महा-वेगाः = 'greatly swift'
हुताशसमतेजसःhaving fire-like splendor
हुताशसमतेजसः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootहुताश + सम + तेजस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; बहुव्रीहि: हुताशेन समं तेजो यस्य ते = 'whose splendor equals fire'
रथैःwith chariots
रथैः:
Karana (करण/Means)
TypeNoun
Rootरथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
मत्तैःintoxicated
मत्तैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (qualifying elephants)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चय (conjunction 'and')
मातङ्गैःwith elephants
मातङ्गैः:
Karana (करण/Means)
TypeNoun
Rootमातङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
वाजिभिःwith horses
वाजिभिः:
Karana (करण/Means)
TypeNoun
Rootवाजिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चय (conjunction)
महाजवैःof great speed
महाजवैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहा + जव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; कर्मधारय: महा-जव = 'great speed' (qualifying horses)
शस्त्रैःwith weapons
शस्त्रैः:
Karana (करण/Means)
TypeNoun
Rootशस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चय
विविधैःvarious
विविधैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (qualifying weapons)
तीक्ष्णैःsharp
तीक्ष्णैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतीक्ष्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (qualifying weapons)
सर्वैःall
सर्वैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चय
उपचिताःassembled
उपचिताः:
Karta (कर्ता/Subject complement)
TypeVerb
Rootउप-चि (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (Past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; 'collected/assembled'
बलैःwith forces; troops
बलैः:
Karana (करण/Means/Accompaniment)
TypeNoun
Rootबल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; साधन/सहकारि (with forces)

Taking King's order, the strong and swift warriors, resplendent as the flame of sacrificial fire sallied forth with their army on chariots, on the back of rutting elephants, some on swift horses equipped with sharp weapons of many kinds.

R
Rāvaṇa

FAQs

Discipline and obedience in duty: organized response to command is a civic virtue, though its moral value depends on the cause it serves.

Rāvaṇa’s warriors accept his order and march out in force—chariots, elephants, horses, and weapons—ready to confront Hanumān.

Collective discipline and readiness (sainika-niyama): swift, coordinated mobilization.