Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

लक्ष्मणक्रोधः—दैवपुरुषकारविवादः

Lakshmana’s Wrath and the Debate on Destiny vs Human Effort

अस्थाने सम्भ्रमो यस्य जातो वै सुमहानयम्।।।।धर्मदोष प्रसङ्गेन लोकस्यानतिशङ्कया।कथंह्येतदसम्भ्रान्तस्त्वद्विधो वक्तुमर्हति।।।।यथा दैवमशौडीरं शौण्डीर क्षत्रियर्षभ।

asthāne sambhramo yasya jāto vai sumahān ayam |

dharmadoṣa-prasaṅgena lokasyānatiśaṅkayā |

kathaṃ hy etad asambhrāntas tvad-vidho vaktum arhati |

yathā daivam aśauḍīraṃ śauṇḍīra kṣatriyarṣabha |

അസ്ഥാനത്തിൽ നിനക്കുള്ളിൽ ഈ മഹാ വ്യഗ്രത ഉണർന്നു—ധർമ്മത്തിന് ദോഷം വരുമോ എന്ന ഭയത്താലും, ലോകം എന്ത് വിധിക്കും എന്ന ആശങ്കയാലും. അചഞ്ചല ധൈര്യമുള്ള നിനക്കുപോലെയുള്ളവൻ, ഹേ ശൗണ്ഡീര ക്ഷത്രിയർഷഭ, യഥാർത്ഥത്തിൽ ശക്തിയില്ലാത്ത ദൈവത്തെ മഹാശക്തിയെന്നുപോലെ പറഞ്ഞുപോകുന്നത് എങ്ങനെ യുക്തം?

अस्थानेat the wrong time/place
अस्थाने:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootअ-स्थान (प्रातिपदिक)
Formनञ्-तत्पुरुष (न स्थानम्); नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; ‘at an improper time/place’
सम्भ्रमःconfusion/haste
सम्भ्रमः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसम्भ्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
यस्यwhose
यस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; सम्बन्धे ‘whose’
जातःhas arisen
जातः:
Kriyā (क्रिया/भाव)
TypeAdjective
Rootजन् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘arisen/born’
वैindeed
वै:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)
सुमहान्very great
सुमहान्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु-महत् (प्रातिपदिक)
Formउपसर्ग-युक्त विशेषण; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘very great’
अयम्this
अयम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
धर्मदोषप्रसङ्गेनdue to the issue of dharma-fault
धर्मदोषप्रसङ्गेन:
Hetu (हेतु)
TypeNoun
Rootधर्म-दोष-प्रसङ्ग (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुष; पुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental/हेतु), एकवचन; ‘because of the occasion/context of fault in dharma’
लोकस्यof the people/world
लोकस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
अनतिशङ्कयाthrough insufficient suspicion
अनतिशङ्कया:
Hetu (हेतु)
TypeNoun
Rootअ-नति-शङ्का (प्रातिपदिक)
Formनञ्-तत्पुरुष (न अतिशङ्का); स्त्रीलिङ्ग, तृतीया (Instrumental/हेतु), एकवचन; ‘through lack of excessive suspicion’
कथम्how
कथम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formप्रश्नार्थक-अव्यय (interrogative adverb)
हिindeed/for
हि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle), कारण/निश्चयार्थक
एतत्this
एतत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative/कर्म), एकवचन
असम्भ्रान्तःunperturbed
असम्भ्रान्तः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअ-सम्भ्रान्त (प्रातिपदिक)
Formनञ्-तत्पुरुष; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘unconfused, steady’
त्वद्विधःone like you
त्वद्विधः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootत्वद्-विध (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (त्वद् + विध ‘of your kind’); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
वक्तुम्to say
वक्तुम्:
Prayojana (प्रयोजन/infinitive complement)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (infinitive), ‘to speak’
अर्हतिis fit
अर्हति:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootअर्ह् (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; ‘is fit/ought’
यथाas
यथा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमान/प्रकारवाचक-अव्यय; ‘as/just as’
दैवम्fate
दैवम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदैव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अशौडीरम्without valor
अशौडीरम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअ-शौडीर (प्रातिपदिक)
Formनञ्-तत्पुरुष; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘unmanly/without prowess’
शौण्डीरO valiant one
शौण्डीर:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootशौण्डीर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative/सम्बोधन), एकवचन
क्षत्रियर्षभO best of kshatriyas
क्षत्रियर्षभ:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootक्षत्रिय-ऋषभ (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (क्षत्रियाणाम् ऋषभः); पुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन

These arms, O Rama! which are fit for sandalwood cream, for wearing armlets, for distributing wealth and for protecting friends, will perform the worthy act of subduing those who are creating obstruction to your consecration.

L
Lakshmana
R
Rama
D
daiva (destiny)

FAQs

Lakshmana argues that dharma should not be reduced to passive fatalism; one must act with courage and discernment instead of surrendering to “destiny” when injustice is perceived.

Lakshmana challenges Rama’s calm acceptance of exile, criticizing the appeal to fate and public opinion.

Lakshmana’s valor and insistence on moral agency—his belief that righteous action can and should alter outcomes.